reklama
 
 

Ministerstvo uhlí a smogu? Česko se má přidat k polské žalobě proti limitům znečištění ovzduší

AKTUALIZOVÁNO 16. 1. 2018
Záměr ministerstva průmyslu kritizují ekologické organizace, proti je také ministerstvo životního prostředí.

Praha - Česko se zřejmě přidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že se jeví jako vhodné přidat se k ní jako vedlejší účastník na straně Polska.

Vyplývá to z materiálu ministerstva, o kterém by měla být informována vláda. Úřad dnes ČTK sdělil, že Babišův kabinet by měl problematiku řešit už na svém středečním jednání.

Záměr kritizují ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace dnes kvůli tomu vylezli na balkon ministerstva, ze kterého spustili transparent s nápisem Ministerstvo uhlí a smogu.

Server Novinky.cz dnes uvedl, že podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Konečné slovo bude mít kabinet, přičemž Babiš dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), dodává web.

Resort se v materiálu mimo jiné odvolává na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.

Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO). "To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem," napsal agentuře ČTK. Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.

Ministerstvo zmiňuje také studii z roku 2010, podle které činily průměrné náklady jednoho tuzemského průmyslového zařízení k přizpůsobením se evropským požadavkům dané směrnice na 361 milionu korun. "V součtu za všechna zařízení se tedy jedná o částku 35 až 40 miliard korun," dodává v dokumentu ministerstvo. Tehdejší studie loňské rozhodnutí logicky nezahrnuje.

V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo připomíná, že Polsko žalobu podalo 11. října loňského roku. Lhůta, dokdy se lze k ní připojit, končí 25. ledna 2018. "V současné době se již k této žalobě připojila Bulharská republika, neověřené jsou informace o připojení Maďarské republiky a Rumunské republiky," uvedl úřad.

Návrh ministerstva kritizují ekologické organizace. "Děje se bohužel přesně to, čeho jsme se obávali - ministr Tomáš Hüner se v úřadě ještě ani neohřál a už provádí kroky, které mají zachovat miliardové zisky jeho nedávných zaměstnavatelů z těžebních a energetických firem. Potíž je v tom, že tak současně ohrožuje zdraví milionů Evropanů," uvedl dnes vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Pro ČTK dodal, že organizace považuje za naprosto skandální, že vláda bude o záležitosti rozhodovat, i když nemá důvěru sněmovny.

Dva aktivisté Greenpeace proto odpoledne vylezli po několikametrovém žebříku na balkon ministerstva, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. Na místo následně přijelo několik policejních vozů. Policisté transparent sundali a aktivisty odvezli.

"Dvě osoby v této souvislosti byly zajištěny a převezeny na policejní služebnu k provedení úkonu," řekla mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Podle ní by se nemělo jednat o trestnou činnost, ale nejspíš o správní delikt. Konkrétní možný prohřešek nechtěla zatím policie specifikovat.

Organizace očekává, že jejím členům hrozí přestupkové řízení za neuposlechnutí výzvy. Policie při příchodu na místo argumentovala tím, že budova ministerstva je jedním z chráněných objektů. Celá akce tak trvala zhruba půl hodiny.

Ministr Hüner (za ANO) se po celou svou profesní kariéru pohybuje v energetice a průmyslu. V letech 1994 až 2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky, v letech 2004 až 2006 byl manažerem firmy ČEZ v Bulharsku. Na ministerstvu průmyslu působil už v letech 2006 až 2011, a to jako náměstek pro sekci průmyslu a energetiky. Mezi roky 2014 až 2015 pracoval jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů Vršanské uhelné finančníka Pavla Tykače. Od roku 2015 působil ve společnosti Siemens Česká republika.

autor: ČTK | 16. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama