Praha - Česká republika v posledních třech letech přestala dohánět Evropskou unii. Jak uvádí Český statistický úřad (ČSÚ), objem vyrobeného zboží a poskytnutých služeb, který připadá na osobu, se stále více vzdaluje evropskému průměru.
Hrubý domácí produkt (HDP) na osobu při přepočtu na PPS dosáhl v Česku v minulém roce 80 procent průměru EU, ještě v roce 2009 to přitom bylo 83 procent. V žebříčku zemí tehdejší sedmadvacítky se tak ČR nedostala ani do první poloviny.
"Česká republika se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 2010 naopak diverguje," komentuje analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.
Za to, že se domácí trh již nepřibližuje evropskému průměru, může podle ní hlavně zpomalení Prahy. "Ta to vždy táhla. Je tu soustředěno velké množství zahraničních i domácích firem s velkými příjmy, například ČEZ, stejně tak státní úřady," říká Dubská.
Na řadu těchto institucí ale dopadla v posledních letech krize a místo, aby rostla výkonnost, tak se spíše propouštělo. "A to, co se stane v Praze, se promítne i v celém Česku," uzavírá.
Slováci stále dotahují
Česko se svým odchylováním od průměru EU liší od dalších zemí v regionu - jak Slovensko, tak například Polsko se totiž Evropě stále přibližují.
"V roce 2003 byli Slováci zhruba na 55 procentech evropského průměru, v roce 2012 už nám dýchali na záda," komentuje Dubská.
Podle Michala Brožky z Raiffeisenbank Slovensko pokračuje v konvergenci z několika důvodů. "Začalo dohánět EU z nižších úrovní, což je snazší. Mělo také trochu štěstí při exportu či reexportu směrem na asijské trhy," myslí si analytik.
Slováky sice trápí mnohem vyšší nezaměstnanost než Čechy - v červnu 2013 činila podle Eurostatu 14,5 procenta, zatímco v tuzemsku se jednalo jen o 6,8 procenta, index ekonomické důvěry se však na Slovensku od roku 2012 držel výše než v Česku.
Což se projevilo ve vývoji spotřeby, která u sousedů na rozdíl od Česka rostla.
Co se týká Polska, které rovněž pokračuje v dohánění Evropy, tomu mohla pomoct například slabší vazba na problémovou eurozónu, míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Nejnižší příjmová chudoba v EU
HDP na obyvatele ale není všeříkající ukazatel. Vypovídá pouze o tom, jak země investovala a exportovala. Není už však jasné, kolik si toho lidé mohli dovolit utratit. Z tohoto důvodu považuje Dubská za výstižnější čistý disponibilní důchod.
Jak je patrné ze statistik, od roku 2009 po celém Česku s výjimkou Plzeňského kraje klesá. Data má sice ČSÚ pouze do konce 2011, podle Dubské ale "nelze očekávat, že bychom v roce 2012 z tohoto trendu nějak vybočili".
Přesto má Česko v rámci Unie nejmenší podíl osob, kterým by hrozilo riziko chudoby a sociálního vyloučení.
Hmotným strádáním a příjmovou chudobou je v tuzemsku ohroženo 15,3 procenta lidí. Do této skupiny přitom spadají obyvatelé, kteří si nemohou dovolit čtyři z devíti věcí definovaných EU.
Kromě placení účtů za nájem a služby sem ovšem spadá třeba i týdenní dovolená mimo domov, auto nebo barevná televize.
Pro srovnání, v Itálii tento podíl činí 28,2 procenta a v Irsku 29,4 procenta. V Bulharsku a Lotyšsku dokonce přesahuje čtyřicet procent.
Česku se proti zbytku Evropy daří lépe hlavně díky tomu, že jsou pro něj typické jedny z nejnižších příjmových rozdílů ve světě vůbec. Alespoň podle Giniho koeficientu, který vyjadřuje, jak jsou mezi občany daného trhu rozdělené příjmy.
Ukazatel se vždy pohybuje v intervalu 0 až 100 procent, přičemž nula znamená, že všichni členové společnosti vydělávají stejnou částku.
Sto procent bychom chápali tak že veškerý příjem dostává jediná osoba a na ostatní nezbude nic. V Česku má koeficient hodnotu 26 procent.
V rámci OECD je Česko například čtvrtou nejvíce rovnostářskou zemí z 34 členů této organizace. (Proč má ukazatel tak nízkou hodnotu a proč ho odborníci kritizují, si můžete přečíst zde. )
"Česko je tradičně rovnostářskou zemí. Nízkou úroveň chudoby mimo to udržovaly pravidelné valorizace důchodů a zejména jednociferná míra nezaměstnanosti," potvrzuje Sobíšek s tím, že podobná situace ovšem nemusí být udržitelná navždy.
Jak byly příjmy rozdělené v Evropské unii v roce 2011 (za loňský rok ještě nejsou k dispozici data u všech zemí), ukazuje tabulka Eurostatu.
