Rozvoji venkova, jako je vytváření pracovních míst nebo rozšiřování okruhu zemědělských činností, tak bruselské peníze podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Michala Pospíšila prakticky nepomohou.
V návrhu ministerstva zemědělství na využití evropských peněz se totiž počítá s tím, že jejich hlavní část bude rozpuštěna do plošných dotací na hektar zemědělské půdy v takzvaných oblastech LFA (oblasti se znevýhodněnými podmínkami k podnikání, zejména horská a podhorská území) a na ekologické zemědělství.
To v praxi znamená, že pro zemědělce v podhorských oblastech bude nejvýhodnější pouze sekat tamní louky a nepoužívat chemická hnojiva. Výsledným produktem tak bude ekologické seno.
"Taková podpora rozvoji venkova vůbec nepomůže. Dotace by měly být cílené na konkrétní aktivity a projekty," konstatuje Pospíšil.
Ekologické seno je nejjednodušší
Přestože poptávka po ekologických potravinách roste, hlavním produktem ekologických zemědělců je seno. Farmáři totiž poukazují na velkou byrokracii spojenou s výrobou biopotravin. Jednodušší variantu proto představuje produkce ekologického sena, která vyžaduje pouze založení a posekání travních porostů bez použití chemických přípravků.
Podle Karla Merhauta z Ligy ekologických alternativ by proto bylo žádoucí, aby dotace cíleně podporovaly vytváření přidané hodnoty k původní ekologické surovině. To ale současný návrh ministerstva na využití bruselských peněz neobsahuje.
Podle šéfa vnější komunikace Hugo Roldána navrhuje ministerstvo zemědělství vyčlenit na znevýhodněné oblasti a takzvaná agro-enviromentální opatření (to je ta ekologie) z celkové roční částky 10,407 miliardy ročně celkem 5,9 miliardy korun. Obecně jde o dotace na ochranu přírody a krajiny. "Proto požaduje EU na tyto účely věnovat největší díl prostředků EAFRD a poskytuje také větší procento spolufinancování," uvádí Roldán.#reklama
Cílem podpor v rámci Evropského fondu na rozvoj venkova je ale také zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, tvorba pracovních míst a rozvoj podnikatelských aktivit na venkově. Ačkoli právě to by český venkov potřeboval především, bude podle strategie ministerstva na tyto účely věnováno z peněz na rozvoj venkova jen asi 40 procent.
