Praha - Veřejných zakázek bylo v loňském roce méně, ale za víc peněz. Experti navíc varují, že přibývá takzvaných podlimitních veřejných zakázek, na které není třeba vypisovat výběrová řízení, což není příliš dobré pro transparentnost veřejných výdajů.
Společnost Czech Credit Bureau (CCB) to vyčetla z Informačního systému veřejných zakázek. V něm jsou evidovány ty zakázky, u kterých je povinné zveřejnění.
V loňském roce bylo podle tohoto systému v Česku dokončeno 9 049 veřejných zakázek za 239 miliard korun. Počet zakázek se ve srovnání s předchozím rokem o skoro 90 snížil, zato investovaná suma stoupla o 30 miliard korun.
Kromě veřejných zakázek, na které musí instituce vypsat výběrové řízení, se v systému objevují i zakázky takzvaně podlimitní - tedy za nižší částky kde při výběru dodavatele neplatí tak přísná pravidla. Jejich uvedení v systému ale není na rozdíl od nadlimitních zakázek povinné, zadavatelé je zveřejňují dobrovolně.
Průhlednost zakázek klesá
Podíl institucí, které údaje o podlimitních zakázkách zveřejňují ale v posledních letech klesá, podle Ministerstva pro místní rozvoj byla v systému zveřejněna necelá polovina podlimitních zakázek.
"To není pozitivní trend z hlediska transparentnosti výdajů dotčených zadavatelů veřejných zakázek, z nichž mnozí rozhodují o použití peněz v rámci veřejných rozpočtů. Znamená to totiž, že roste objem podlimitních zakázek, u kterých je menší možnost veřejné kontroly," upozornila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení ve společnosti CCB, která analýzu připravovala.
Největší sumy inkasují akciové společnosti
Největší počet zakázek, celkem 51 procent, v loňském roce získaly společnosti s ručením omezených, akciové společnosti měly podíl na jedné třetině veřejných zakázek.
Akciové společnosti ale na veřejných zakázkách vydělaly mnohem víc - zatímco na jednu společnost s ručením omezeným připadalo v průměru 41 milionů korun z veřejných zakázek, na jednu akciovou společnost to bylo 176 milionů korun.
Dodavateli se podle informací z registru stávají často stejné akciové společnosti. Zatímco společnosti s ručením omezeným získaly v průměru 2,4 zakázky, každá akciová společnost získala v průměru 4,4 zakázky.
Oproti roku 2009 se ale snížil podíl společností, které mají anonymní vlastníky. Mezi akciovými společnostmi, které vyhrávaly veřejné zakázky jich však i loni bylo 20 procent.
Mezi akciovými společnostmi kraloval stavební Strabag, který získal jednak nejvíc zakázek (celkem 127), ale také zakázky za nejvíc peněz - 18 miliard korun. Vysoké sumy inkasovaly i stavební firmy OHL ŽS, Eurovia a Swietelsky.
Nejvíc peněz rozdají kraje a obce
Společnost CCB si ve své analýze všimla i toho, že některé veřejné zakázky získaly nestabilní společnosti. Na deset společností, které se staly dodavateli veřejných zakázek v loňském roce, byl dokonce vyhlášen bankrot.
Nejvíce veřejných zakázek vypisují podle informačního systému obce a kraje, které zadaly 40 procent loňských zakázek. Největší sumy naopak utrácí podnikatelské subjekty s majoritní účastí veřejné správy - tedy společnosti jako ČEZ. Ty loni utratily ve veřejných zakázkách 86 miliard korun.
