Praha - Zní to jako z říkánky o stříbrných křepelkách: tři největší české banky vydělaly za první tři čtvrtletí skoro 30 miliard korun.
Nad očekávání dobře si navíc vedly za podmínek, kdy jsou úrokové sazby rekordně nízko, takže například České spořitelně čistý výnos z úroků meziročně klesl o dvě procenta.
ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka tak vykázaly lepší výsledek než by leckdo na začátku roku tipoval.
To by nasvědčovalo o tom, že česká ekonomika je v lepší kondici, než se čekalo.
Avšak zároveň to může být doklad toho, že Češi platí za bankovní služby víc, než by museli.
Riziko úvěrů se snižuje
Banky se ve svých zprávách shodují, že riziko spojené s poskytováním úvěrů trvá, ale snižuje se. Náklady s ním spojené tak například u ČSOB za první tři čtvrtletí klesly o 1,2 miliardy a významně tak přispěly k jejímu vysokému zisku 10,29 miliardy.
Skoro 20 miliard z příjmů všech tří bank (přesně 19,038 miliard) tvořily v daném období poplatky (viz grafy).
"Oživující ekonomická aktivita podpořila čistý příjem z poplatků a provizí, který stoupl o 2,4 procenta na 5 943 milionů Kč," uvedla k výsledkům za třetí kvartál 2010 Komerční banka. Nejvíc jí rostly příjmy z poplatků za úvěry firmám.
ČSOB sice objem úvěrů pro firmy klesl, "pokles objemu korporátních úvěrů se však ve 3. čtvrtletí výrazně zpomalil," uvádí banka.
U klientů bank také ožívá poptávka po úvěrech na bydlení i na spotřební zboží. Bankám rostou vklady a dál zlepšují svou kapitálovou přiměřenost.
Překvapivě dobré výsledky
"Hlavní překvapení je v tom, že dopad zhoršené ekonomické situace na banky je menší, než bych očekával," tvrdí konzultant společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. "Banky zřejmě očekávaly, že krize bude mít horší dopad do úvěrového portfolia, což se zatím neprojevilo," dodal bývalý viceguvernér ČNB.
"Určitě jsou to lepší výsledky, než se čekalo," potvrzuje ekonom Jiří Rusnok, exministr financí.
"Česká ekonomika - a tedy i potenciální klienti bank - zřejmě nebyla krizí tolik zasažena. Banky také byly ve svých bilancích natolik silné, že si zkrátka s celou situací poradily dobře," dodává Rusnok, dnes předseda představenstva ING Penzijní fond.
Matky českých bank si přitom v krizi vedly o poznání hůře.
Churavé matky zdravých dcer
Například KBC, které patří ČSOB, musela zachraňovat belgická vláda sedmi miliardami eur a Erste Bank, majitelka České spořitelny dostala od rakouské vlády záchrannou půjčku 2,7 miliardy eur.
Société Générale, matka Komerční banky, ztratila nejprve pět miliard eur podvodem makléře Jerome Kerviela a pak za finanční krize na podřadných (subprime) hypotékách další nejméně 2,6 miliardy eur.
To svádí k nejrůznějším teoriím.
Češi totiž za spotřební úvěry platí jedny z nejvyšších poplatků v Evropě. S 16,9 procenty úroku přeplatí úvěr za rok o procento víc než Slováci, kteří mají nejdražší úvěry z šestnásti zemí eurozóny (viz graf na konci textu).
Ve všech třech zemích, odkud pocházejí matky trojlístku největších českých bank přitom naopak klienti zaplatí nanejvýš sedm procent ročního úroku. A zatímco České spořitelně za první tři kvartály letošního roku zisk klesl o 11 procent, Erste o 2,4 procenta rostl.
Zmíněná spiklenecká teorie tkví v názoru, že krizí poškozené západní banky se začaly hojit na svých zdravějších východních dcerách a ždímají jejich klienty vyššími poplatky.
To ale Rusnok odmítá jako přílišnou zkratku.
K vyšším poplatkům než u sousedů není důvod
"Banky nežijí ve vzduchoprázdnu, nemůžou si nasadit vysoké poplatky a čekat, že jim to projde, je tu velká konkurence," tvrdí.
Češi si podle něj naopak za vysoké poplatky mohou částečně sami. Třeba tím, že nepřestoupí k levnější konkurenci. Roli také může hrát to, že Slováci mají euro a tím větší trh, kde odpadají náklady na směnu koruny.
Podle Niedermayera je přirozené, že matky našich bank chtějí po svých dcerách vysoké zisky, v Česku je ale podle něj bank dost a tudíž i velká konkurence na to, aby poplatky nebyly vyšší, než jinde
"Důchodová situace domácností není dobrá a pravděpodobně se v dalším roce zlepšovat nebude. Úvěry tedy jsou rizikový byznys, což zdůvodňuje, proč jsou marže vysoké," uvažuje Niedermayer.
"Proč jsou ale vyšší než jinde v Evropě, to není jasné. Není k tomu žádný důvod," tvrdí.
