V daňových rájích leží miliardy ladem. Chce je Česko?

Karel Toman
25. 8. 2009 20:22
USA ve Švýcarsku ukázaly, jak zatočit s tajnými konty. Poučí se Česko?

Ženeva, Praha - Američtí "berňáci" vyhráli tvrdou bitvu a zdolali švýcarské bankovní tajemství. Jejich "taktika" může inspirovat Česko v boji proti propojení politiky a byznysu, a navrch mu přinést slušné peníze do děravé státní kasy.

O co jde? Spojené státy si tento týden od švýcarské banky UBS po měsících agresivní právní pře vynutily jména 4450 Američanů s největšími daňovými úniky ukládanými na její konta. Podle amerických úřadů dosahovaly tyto vklady výše až 18 miliard dolarů.

Konkrétní jména klientů úřady nezveřejní. Chtějí tak držitele kont přinutit, aby své peníze sami stáhli domů a zdanili je. Pokud tak učiní do 23. září, čelí hrozbě jen mírné pokuty.

Nad ráji se stahují mraky

  • Americké prolomení bankovního tajemství UBS není zdaleka prvním zářezem na pažbě v boji proti daňovým únikům, který v dubnu vyhlásil vrcholný summit G20. Neznamená ani, že bankovní tajemství přestává platit.
  • Velká Británie například nedávno podepsala dohodu s Lichtenštejnskem. Knížectví se v ní zavázalo, že vypoví správu účtů těm britským občanům, kteří neprokáží, že jejich příjmy nebyly doma zdaněny. Kdo tak neučiní, zůstane anonymní, ale taky bez možnosti mít v Lichtenštejnsku konto.
  • Také američtí klienti UBS vyjdou z anonymity jen tehdy, pokud se dostanou před soud. Ve čtyřech případech se tak už stalo.

Pokud to neudělají, může pokuta dosáhnout až 50 procent nejvyššího ročního zůstatku za každý z posledních tří let. To může investora zruinovat a ještě ho zanechat s dluhy za nesplacené daně a úroky.

"Tohle je začátek, nikoliv konec," komentoval dohodu s UBS bývalý americký federální žalobce a specialista na zločiny "bílých límečků" Peter Hardy.

"Daňové podvody budeme důsledně stíhat po celém světě, bez ohledu na to, na jak vzdáleném nebo tajemném místě k nim bude docházet," slíbil zase komisař amerického berního úřadu (IRS) Douglas Shulman.

Vznikne nový "euroberňák"?

IRS tak chce donutit k "dobrovolnému" přiznání a zdanění majetků co nejvíce z celkem 52 tisíc Američanů, kteří mají konta v daňových rájích. Podle některých odhadů přichází americký "berňák" různými triky až o sto miliard dolarů ročně.

A v čem je význam tohoto případu pro Česko? V jednoduchém vzkazu, že když se chce, tak to jde.

Podle právních zástupců americké strany se teď dohoda mezi USA a Švýcarskem stane bedlivě sledovaným příkladem pro další instituce odhodlané došlápnout si na daňové úniky.

EU: Úniky až čtvrt bilionu euro ročně

Zřejmě ne náhodou tak ve stejný den, kdy USA dohodu oznámily, ohlásil také eurokomisař pro daňové záležitosti Laszlo Kovacs, že v době hospodářské krize potřebuje EU bojovat proti daňovým únikům zřízením nového úřadu Eurofisc.

(Text pokračuje pod grafikou)

Tento úřad by měl okamžitý přístup do daňové databáze všech 27 států EU a "všechny technické a právní prostředky k ochraně daňových příjmů států". Národní vlády si vlastní daňovou politiku střeží jako oko v hlavě. Argumentů ve prospěch nového "euroberňáku" je ale několik.

Podle některých odhadů přicházejí evropské vlády daňovými úniky jen na DPH o 10 procent ročně. Německá vláda vyčíslila v roce 2006 daňový únik na 17 miliard eur, Britové mají jen v Lichtenštejnsku "ulito" před zdaněním až 5 miliard eur.

V Celé EU tvoří daňové úniky ročně až čtvrt bilionu eur.

Americký recept teď může sloužit jako precedens pro jiné země, jak tyto obrovské ztráty vehnat zpět do svých státních rozpočtů. A jak tím zároveň ztížit život organizovanému zločinu a neprůhlednému napojení lobbingu na politiku.

Přidá se Česko?

"Toskánská dovolená lobbistů a vrcholných politiků", "Vyšetřování utajovaných kont" podnikatele Romana Janouška, "neprůhledné karibské angažmá banky J&T" - to je výběr témat z hlavních zpráv poslední doby.

(Text pokračuje pod fotogalerií)

Není divu, že i v Česku budí představa tvrdšího přístupu proti bankovním tajemstvím daňových rájů odezvu. "Není právě tady recept na zalátání dramatické díry, která se otevřela v českém státním rozpočtu?" ptá se na svém blogu publicista Jan Urban.

Mezinárodní úsilí o rozkrývání tajného finančního polosvěta daňových rájů přitom vyhlásil už v dubnu summit G20, připomíná publicista Urban a volá po tom, aby se k těmto snahám teď přidalo i Česko.

Podobně jako ekonom Tomáš Ježek je i Urban též pro zákaz dalšího prostředku, který dovoluje nezjistitelné napojení byznysu na politiku - anonymních akcií na doručitele.

"Nic z toho není nemožné a zabránit tomu může jenom český strach a česká korupce. Udělá to však ODS a ČSSD, jejichž ke korupci nahluchlí poslanci se tomu patnáct let úspěšně brání?" ptá se Urban řečnicky.

Zatímco větší strany o návrzích, které by přinesly větší daňovou transparentnost mluví velmi liknavě nebo vůbec, například nově vzniklá strana Věci veřejné má toto téma přímo v programu - navrhuje v Česku vyhlásit Daňovou amnestii.

Itálie podobnou amnestii vyhlásila letos v červenci. Občanům, kteří před berním úřadem ulili peníze do daňových rájů, umožnila "stáhnout je na pevninu", řádně je zdanit, a vyhnout se tak trestnímu stíhání. V letech 2001 až 2003 podobná amnestie Itálii přinesla 23 miliard euro.

Motivaci Věcí veřejných nedávno zpochybnily Lidové noviny, které zaspekulovaly, že tato strana má sama napojení na lobbistu Romana Janouška, který je vyšetřován švýcarskými úřady kvůli zatajování detailů ohledně svých kont.

Věci veřejné ústy svého lídra Radka Johna tuto informaci opakovaně odmítly jako nepravdivou.

 

Právě se děje

Další zprávy