Kyjev - Ukrajina má vážné potíže. Brzy zřejmě nebude schopna splácet své dluhy. „Trhy tuhle možnost hodnotí na devadesát procent," řekl serveru EUobserver Ulrich Leuchtmann, analytik Commerzbank.
Pátý nejlidnatější stát Evropy se navíc kvůli neschopnosti čelit ekonomické krizi ocitá na prahu politických nepokojů. Po letech snah o přiblížení se k Evropské unii tak balancuje na hraně, za níž se může stočit zpět do sféry vlivu Ruska.
V Kyjevě roste napětí
Ukrajina trpí hlavně poklesem odbytu u svého největšího odběratele - Ruska. Ukrajinský průmysl se proti minulému roku propadl o 26 procent. Nejvíc trpí tradiční ukrajinští giganti - ocelářský a chemický průmysl. Továrny propouští lidi po tisícovkách. Podle různých odhadů se letos ukrajinská ekonomika propadne o šest až deset procent.
Ukrajinská hřivna ztratila oproti dolaru třetinu své hodnoty. Spousta lidí tak není schopna splácet své dluhy. Minulý čtvrtek kvůli tomu na předměstí Kyjeva hrozili blokádou řidiči asi dvou stovek traktorů s přívěsy. Odjeli, až jim prezident slíbil pomoc.
U poboček ukrajinské banky Rodovid se v pátek táhly dlouhé fronty. Banka je totiž na pokraji zhroucení a umožňuje lidem výběr jen 35 dolarů za den. Zvlášť penzisté se bojí, že v ní přijdou o celoživotní úspory a stojí ve frontách každý den.
„Je to urážka, stát tady v takové zimě," stěžovala si osmapadesátiletá Alevtina Antonjuková. Věci nepomáhá ani všudypřítomná korupce, podle reportérů časopisu BusinessWeek roste napětí hlavně v Kyjevě.
Na tamním centrálním náměstí, kde v roce 2004 začal Oranžovou revolucí obrat Ukrajiny směrem k Evropské unii, už několik dní stanují desítky lidí a požadují odstoupení vlády. Ta totiž svou rozhádaností dokonce zastavila mezinárodní pomoc, která do země směřovala.
Mezinárodní měnový fond vloni v prosinci poskytl Ukrajině prvních 4,5 miliard dolarů z celkem 16,4 miliard, které na pomoc zemi vyčlenil. V únoru už ale další injekce 1,9 miliard nepřišla. Vláda totiž odmítla udělat nepopulární škrty, které po ní fond žádal.
Přesto fond vzápětí ujistil, že s Ukrajinou o pomoci dál vyjednává. Situaci však ztěžují blížící se prezidentské volby, které se budou konat zřejmě příští rok v lednu.
Obří ztráty hrozí západu i Rusku
Dva největší rivalové, prezident Viktor Juščenko a premiérka Julia Tymošenková, sice v pátek uspořádali společný mítink, kde chtěli Juščenkovými slovy demonstrovat „připravenost všech stran přijmout politickou odpovědnost za rozhodnutí, která dnes nejsou snadná.". Protikrizová opatření ale neoznámili.
Zvlášť premiérka Tymošenková bude zřejmě s blížícími se volbami k nepopulárním krokům ochotna stále méně. Podle analytika HSBC Alexandra Morozova zase může být Juščenko v pokušení využít svého vlivu v centrální bance, aby zabránil tomu, že Tymošenková mezinárodní pomoc získá.
To nakonec může nahrát třetímu kandidátovi - lídrovi opozice a bývalému premiérovi Viktoru Janukovičovi, který se netají blízkými vazbami na Rusko. Na východ se už ostatně obrací i Tymošenková, která Rusko požádala o záchrannou půjčku.
Ukrajině zatím reálně hrozí scénář ruské krize z roku 1998, kdy Rusko nebylo schopno splácet své zahraniční závazky a muselo je odepsat. Pokud by k tomu došlo, rakouské, švédské, francouzské, italské a německé banky by v Ukrajině přišly dohromady zhruba o 30 miliard euro.
Další obětí by pak byl zřejmě Gazprom, ruský polovládní podnik, kterému Ukrajina dluží astronomické částky. To by mohlo posílit chuť Moskvy získat v zemi ztracený vliv. „Na hranici Evropské unie by tak mohla vzniknout výbušná situce," obává se profesor srovnávací politologie na kyjevské univerzitě Olexij Haran.
Mezitím se evropský komisař Günter Verheugen pokouší s vyjednat zónu volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, včera jednal v Kyjevě o pomoci Unie malým a středním podnikům.
