Udání na nelegální software přibývá. Mstí se propuštění

Veronika Skálová Veronika Skálová
11. 5. 2009 11:34
Firmy se bojí, že budou pykat i za pirátství svých zaměstnanců
Pracovní nástroj se může stát i bičem na zaměstnavatele. Pokud není správně chráněn.
Pracovní nástroj se může stát i bičem na zaměstnavatele. Pokud není správně chráněn. | Foto: Ondřej Besperát

Brno - Hospodářská krize prospívá boji s nelegálním softwarem. Že spolu vůbec nesouvisejí? Pouze na první pohled. Se zeštíhlováním firem, které s sebou nese i propouštění, totiž přibývá i těch, kdo se chtějí za ztrátu práce zaměstnavateli pomstít.

"Rapidně narůstá počet zaměstnanců, kteří vyhrožují udáním kvůli nelegálnímu užívání počítačových programů. Vyplývá to z průzkumu mezi klienty, kteří si pořizují náš auditovací nástroj zabraňující šíření nelegálního softwaru ve firmách," řekl Robert Kleiner, člen představenstva firmy truconneXion, která vyrábí auditovací software.

Podle průzkumu společnosti v letošním prvním čtvrtletí vzrostl počet těch, kdo mají z udání bývalých zaměstnanců obavy, o 27 procent. Trápí je dokonce víc než obavy z ohrožení bezpečnosti počítačové sítě.

"V meziročním srovnání obavy z pirátských aktivit zaměstnanců vzrostly o 11 procentních bodů. Dokonce převýšily tradičně nejčastější důvod pro audity počítačů - úsporu financí," uvedl Kleiner.

Zaměstnanci vědí, jak šéfům zatopit

Policejní prohlídka je totiž pro většinu firem komplikací i v případě, že žádné nelegální programy nepoužívá. "Policisté pomocí speciálního softwaru zkontrolují všechny firemní počítače a zjistí, co všechno je v nich nainstalováno. Od veškerého softwaru pak požadují doklady o jeho zakoupení," přiblížil průběh prohlídky Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.

Vzhledem k tomu, že řada programů se ve firmách používá i několik let, nemusí být nalezení dokladů k softwaru právě snadnou záležitostí. Ve větších společnostech může účetní oddělení zaměstnat i na několik dní.

"Zatímco veškeré účetní doklady mohou být po pěti letech skartovány, doklady o duševním vlastnictví, pod které spadá i software, musí mít firma k dispozici tak dlouho, dokud je využívá," vysvětlil Hlaváč.

Často upozorňuje i konkurence

Kromě zaměstnanců firem používajících nelegální software, ať už bývalých nebo současných, bývají zdrojem tipů také konkurenční podniky. Zvlášť v těch oborech, v nichž je drahý program podmínkou existence.

"Časté je to například u architektonických ateliérů nebo u reklamních kanceláří. Pokud totiž používají nelegální software, mohou si dovolit nabízet bezkonkurenčně nízké ceny. Pro ty poctivé totiž právě náklady na software představují nezanedbatelnou položku," uvedl Hlaváč.

Nejlepší obranou je prevence

Firmy však mohou pykat i za pirátství svých zaměstnanců. Pokud policejní prohlídka objeví v počítači nelegální program, je obvykle obtížné prokázat, kdo jej nainstaloval. "Manažeři pak většinou ukazují na správce sítě, který je za stav sítě zodpovědný," upozornil Hlaváč.

Proti podobným případům se mohou firmy bránit především prevencí. Nejzákladnějším krokem je zamezení možnosti instalace jakéhokoliv softwaru v počítači. Zaměstnanec by měl při přebírání výpočetní techniky také podepsat pravidla jejího používání.

"Velmi se osvědčily také auditové programy, které jsou velmi podobné těm používaným policisty. Ve firmě pak stačí vyhlásit, že jednou týdně proběhne audit softwaru a najednou začnou z počítačů mizet obrovské objemy dat. A po opakovaném upozornění, aby nevhodný soubor odstranili z počítače, si pak většina lidí další stahování rozmyslí," konstatoval Hlaváč.

Nejde jenom o programy

Policejní prohlídka však může odhalit nejen nelegální programy, ale také načerno staženou hudbu nebo filmy, které si zaměstnanci prostřednictvím pracovního počítače stahují pro vlastní potřebu. Pokuty pak mohou jít do statisíců.

"Škoda může být způsobena i takovým programem, který je pouze stažený, ale není nainstalovaný. Pamatuji se na případ jednoho sběrače programů, který měl v počítači stažený program pro řízení velice sofistikované frézy v hodnotě 200 až 300 tisíc korun. Přítomnost souboru v počítači úplně stačila. Soud nezajímá, že tento program nemohl majitel počítače použít," doplnil mluvčí protipirátské organizace.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy