Budapešť - Hodně depresivní zážitek nabízí dnes klikání po glóbu finančních trhů. Skoro celá planeta je v rudých barvách značících propad burz.
Lví podíl na tom má jeden muž - sotva týden úřadující maďarský premiér Viktor Orbán.
Tomu se začíná vymykat z rukou jeho taktika udělat z domácí ekonomické situace umělý problém přirovnáním k "řeckému scénáři" a vycouvat tak buď ze závazků věřitelům nebo ze svých předvolebních slibů.
Na nervózních finančních trzích totiž tato jeho vnitropolitická finta rychle přerostla v problém skutečný a globální.
Nic na tom nezměnilo ani sobotní mimořádné setkání, na kterém nový kabinet otočil na pětníku, závazky věřitelům označil za "dosažitelné", slíbil představit plány úspor a možnost řeckého scénáře popřel.
Džin z láhve je už venku.
Exministr: Orbán způsobil binec v celé eurozóně
"Způsobili takový binec, že dostali do potíží celou eurozónu," nešetřil kritikou na adresu čerstvé Orbánovy vlády Petr Oszkó, ministr financí úřednického kabinetu, který ve funkci skončil teprve v květnu.
Propad začal už v pátek. Jak známo, způsobilo ho opakované srovnávání Maďarska s řeckým scénářem státního bankrotu z úst lidí kolem premiéra. Ti prohlásili, že po svých socialistických předchůdcích objevili "fiskální kostlivce" a že tudíž letošní plánovaný deficit 3,8 % HDP bude až dvojnásobný.
Minulý čtvrtek zpráva prosákla do světových novin. V pátek ji premiérův mluvčí oficiálně potvrdil a burzy začaly padat v obavách ze šíření evropské dluhové krize na další státy.
Pokles pokračoval i dnes, euro je na novém čtyřletém minimu. Trpí však i samotné Maďarsko, které dalo Orbánovi přes dvě třetiny hlasů.
Pojištění proti bankrotu Maďarska zdražilo o 58 %
V pátek skoro o pět procent propadl maďarský forint. Naopak přirážka, kterou si investoři účtují k tříletým vládním dluhopisům jako pojistku proti státnímu bankrotu, vyletěla od pátku podle agentury Bloomberg o 58 procent. Forint dnes dopoledne mírně sílil, přirážka na dluhopisech ale dál rostla. Maďarská burza padala.
Střízlivější analytici přitom od počátku upozorňují, že Maďarsko udělalo v reformách velký pokrok, jeho očekávaný schodek kolem čtyř procent HDP nesahá loňskému řeckému deficitu 13,6 procenta ani po kotníky. A podobné je to u vládního dluhu, který narozdíl od řeckých 125 % dosáhne letos 79 % HDP.
Málokdo už dnes proto pochybuje, že z Orbánovy strany šlo o předem připravenou taktiku. Ta měla podle pozorovatelů dva scénáře: buď pro letošek u mezinárodních věřitelů vyjednat mírnější škrty ve výdajích své vlády nebo naopak získat výmluvu, proč nesplnit své populistické předvolební sliby na snižování daní.
Orbánův "plán B"
Pokud jde o první scénář, zjistil Orbán minulý týden v Bruselu, že je neschůdný. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, které zemi v říjnu 2008 půjčily 20 miliard euro, ze sjednaných podmínek nesleví. Maďarsko tak musí dodržet letošní rozpočtový schodek na úrovni 3,8 % HDP. Kabinet tak bude muset škrtat víc, než si jeho předchůdci mysleli.
Na řadě je tak zřejmě orbánův "plán B" - odvolání slibu nižších daní, který si hospodářství zpomalené o loňských 6,3 % nemůže dovolit. Vinu za to teď premiér nejspíš hodí na "diktát EU a MMF", který před volbami slíbil ukončit.
Na jeho machiavelistický "plán B" však může (nejen) Maďarsko tvrdě doplatit.
"Uvidíme, nakolik budou rádoby uklidňující komentáře Fideszu zabírat na trzích. Maďaři si totiž nemohli vybrat horší chvilku k odhalování svých fiskálních kostlivců," upozorňuje ekonom ČSOB Jan Čermák. "Trhy totiž po špatných číslech z amerického trhu práce mají tendenci trestat všechna riziková aktiva, což forint a maďarské vládní dluhopisy nepochybně jsou."
