Brno - Získat peníze z bohatých evropských fondů a přitom nedodržovat pravidla, které v samotné Evropské unii platí? V Česku to jde.
Jedna z největších středoevropských bioplynových stanic ve Velkém Karlově na Znojemsku byla postavena za pomoci štědré dotace z evropských fondů. A před třemi roky získala v Německu evropskou cenu za projekt, který pomáhá využívat obnovitelné zdroje energie.
V Česku všal byla stanice postavena a je nyní provozována za tichého souhlasu některých úřadů i za cenu porušování právě evropských norem, které upravují ochranu životního prostředí a kvalitu bydlení lidí.
Zápach a zápach
Zpráva zástupkyně veřejného ochránce práv, která je součástí pravidelného informování poslanců o činnosti kanceláře, potvrzuje, že při povolování a provozu bioplynové stanice byl porušen stavební zákon a porušena další řada právních předpisů.
"Paradoxem je, že bioplynová stanice byla zřízena s výraznou finanční podporou z evropských strukturálních fondů, přestože po několik let porušuje celou řadu právních předpisů vyplývajících z evropského práva," napsala zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová
Postavení stanice stálo v roce 2006 Agrodružstvo Jevišovice 180 milionů korun a část peněz pocházela z fondů Evropské unie.
Na ombudsmanovu kancelář se obrátili lidé z Velkého Karlova, kteří si stěžují na zápach a také to, že firma, které družstvo předává zbytky ze stanice, vyváží na okolní pole krev a části zvířat.
Podle šetření kanceláře ombudsmana úřady nesprávně postupovaly jak při povolování tohoto provozu, tak při snaze o nápravu stavu, který otravuje lidi v okolí stanice.
Seitlová uvedla, že při povolování výstavby stanice byla stanovena podmínka, že se ve stanici nesmí spalovat zbytky pocházející z chovu zvířat. Firma však v dalším řízení požádala o to, aby zpracování živočišných produktů bylo v bioplynové stanici povoleno.
A souhlas získala od stavební úřadu v Jaroslavicích. "Stavební úřad postupoval v rozporu se stavebním zákonem, který neumožňuje, aby byl v kolaudačním řízení bez dodatečného projednání schválen jiný provoz, než jaký byl povolen ve stavebním řízení," uvedla Seitlová.
Porušování zákonů
Provozovatel bioplynové stanice podle Seitlové porušuje několik právních předpisů. "Nikdy neměl povolení k nakládání s odpady, byl pokutován za únik závadných látek do podzemních a povrchových vod," je napsáno ve zprávě.
Česká inspekce životního prostředí už podle Seitlové vydala rozhodnutí, kterým zakázala další zpracování živočišných produktů. Seitlová proto požádala o stanovisko jak veterináře, tak stavební úřad v Jaroslavicích, po jejich doručení a prostudování vydá závěrečnou zprávu. Dotaci z evropských fondů má navíc prověřit Ministerstvo pro místní rozvoj.
Inspekce také provozovatele stanice, Agrodružstvo v Jevišovicích, pokutovala několikrát, poslední pokuta byla stanovena na sedm milionů korun, firma se ale proti tomu odvolala.
Peníze z jedné z pokut nyní vymáhá inspekce v exekučním řízení.
Firma považuje postup při prošetřování provozu stanice za šikanu, nedávno zmínila, že raději část svých aktivit přesune do Rumunska.
Zemědělci v Česku přitom považují bioplynové stanice za jednu z velkých šancí na to, jak udržet chovy skotu. Stanice podle šéfa Agrární komory Jana Veleby využijí odpady z živočišné výroby a zároveň zemědělcům vyváží ztráty z produkce masa a mléka.
V roce 2020 by mohlo být plošně rozmístěných po celé zemi 742 bioplynových stanic s výkonem 520 megawatt, což příznivě ovlivní chod tuzemského zemědělství. Bioplynové stanice vyrobí energii, kterou lze prodat. Pro energetiku lze vyčlenit 600 000 hektarů půdy.
