Brno - Je to pohled do doby za třicet až čtyřicet let - dálnice D1 má šest pruhů a místo nynějších asi 24 tisíc osobních aut po ní jezdí až 40 tisíc aut denně. Kolem dálnice jsou téměř na všech místech protihlukové stěny a ploty a pro zvířata je dost možností, jak se bezpečně přes silnici dostat na druhou stranu.
Tak vypadají plány na rozšíření nejvytíženější silnice v zemi, dálnice D1. Šest pruhů by se na dálnici mělo začít budovat v roce 2015 a pokud bude dost peněz, tak by se od Mirošovic až po Kývalku mělo na rozšířené dálnici jezdit o čtyři roky později.
Bude to přijatelné
A zatímco stavební firmy si zatím na miliardové zakázky na rozšíření dálnice teprve brousí zuby, projektanti a odborníci na dopravu a životní prostředí pracují naplno. Finišuje totiž jeden z rozhodujících schvalovacích procesů - to je posouzení vlivu rozšířené dálnice na životní prostředí. Rozšíření dálnice má stát 40 miliard korun.
A podle jednoho z posledních kroků před vydáním rozhodující stanoviska ministerstva životního prostředí, posudku expertů na životní prostředí, jde o projekt pro životní prostředí přijatelný, rozšířená dálnice by sice měla přinést daleko víc aut, ale také méně hluku a emisí.
"Záměr sice ovlivní živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, vodu, ovzduší, krajinu a akustickou situaci, avšak vzhledem na plánovaná ochranná opatření nevýznamným způsobem," uvádí v posudku experti.
Podle Ředitelství silnic a dálnic se dálnice na šest pruhů rozšíří na 160 kilometrech. "Čtyřproudová dálnice D1 neodpovídá intenzitě dopravy, zhoršuje se bezpečnost dopravy, roste počet dopravních nehod. Podle prognózy dopravy do roku 2050 se má intenzita dopravy neustále zvyšovat, tím by se situace na D1 dále zhoršovala," napsali zástupci dálničního ředitelství v žádosti Ministerstvu životního prostředí.
Zastřešte dálnici
Podle výpočtů dopravních expertů na dálnici D1 přibudou desetitisíce aut i v případě, že se podaří dostavět alternativní trasu, silnici R35 na východě Čech. Zatímco nyní například v úseku u Mirošovic jezdí denně asi 26 tisíc osobních aut denně, v roce 2030 i v případě, že část dopravy odvede silnice R35, denně bude jezdit po dálnici 34 tisíc osobních aut.
A v úsecích u Mirošovic, ale také Lokte, Velkého Meziříčí, Devíti křížů nebo Ostrovačic počet aut v roce 2030 znovu naplní kapacitu dálnice.
A právě další nárůst dopravy už vyvolává odpor některých obcí a lidí, kteří blízko dálnice bydlí. Nejostřeji zatím vystupují radní z Mirošovic, kteří dokumentaci dálničního ředitelství označují za účelový dokument, který má pouze prokázat minimální dopad provozu automobilů.
A to, že má hluk i ve chvíli, kdy na dálnici budou další desetitisíce aut, klesat, označili radní za paradox. "Pokud se bude v rozšíření dálnice D1 pokračovat i přes negativní stanovisko obce, je pro Mirošovice jediná přijatelná varianta, a to radikální řešení hluku buď zastřešením dálnice nebo výstavbou tunelu," napsali zástupci obce ve svém stanovisku.
Nejsou sami, kdo se bojí hluku, protihlukové stěny chtějí postavit zástupci téměř všech obcí, které se rozšíření dotkne. A třeba lidé z Měřína požadují, aby se dálnice rozšiřovala na opačnou stranu, než se plánuje. "Kvůli hluku a koncentraci výfukových plynů nesouhlasíme s rozšířením dálnice k rodinným domům, požaduje, aby oba pruhy postavily směrem do polí," uvedli ve svém vyjádření.
Hasiči, chataři i památkáři
Podle expertů, kteří zpracovávali posudek, z dokumentů vyplývá, že rozšíření dálnice D1 je nutné. "Je možné konstatovat, že není k dispozici jiné smysluplné variantní řešení," uvedli experti.
Čísla v dokumentaci také potvrzují, že rozšíření dálnice přinese plynulejší a rychlejší dopravu, tím se sníží hluk i množství emisí. Experti ale například upozorňují na to, že například na úseku mezi Jihlavou a Humpolcem se musí věnovat pozornost zlepšení situace kvůli tomu, aby se bezpečně přes dálnici dostaly zvířata.
Kromě hluku a výfukových plynů se musí ministerstvo vyrovnat s dalšími desítkami připomínek obcí, obyvatel, hygieniků i různých sdružení jako jsou například myslivci či sportovní kluby. Například dobrovolní hasiči z Lensedel požadují, aby byl pro ně vybudován pracovní nájezd na dálnici. "Je to proto, aby naše jednotka mohla účinně zasahovat na dálnici," tvrdí hasiči.
Možnost dostat se do rekreačních oblastí a ke svým chatám podjezdem požadují obyvatelé osady Sačung, cestu ke svému areálu chtějí zachovat i sportovci z klub u v Benešově.
A památkáři požadují, aby se nijak neměnil most Vysočina ve Velkém Meziříčí, který zasahuje do zámeckého parku a zasahuje i městskou památkovou zónu.
