Praha - Výběrové řízení na nájemce "českého území" v hamburském přístavu skončilo bez vítěze. Ministerstvu dopravy se totiž nepřihlásil žádný zájemce. Nepomohlo ani posunutí uzávěrky soutěže z konce listopadu na polovinu prosince.

"Nyní zvažujeme alternativy, jak v této záležitosti postupovat dále," řekl online deníku Aktuálně.cz bez bližších podrobností mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

Podle Jindřicha Vodičky ze společnosti České přístavy byly podmínky výběrového řízení nevýhodné a příliš omezující. Připomíná také, že do takzvaného bazénu v Hamburku není možné pořádně zaplout, protože je zanesený a zanedbaný.

"A hlavně: Pro český přístav teď není větší využití," říká Vodička. Před pár lety se rýsoval kontrakt mezi firmou České loděnice a Čínou. V Česku by stavěly jen trupy čínských lodí, v Hamburku by se pak "dostrojovaly". Z kontraktu ale sešlo.

K mání je 42 tisíc metrů čtverečních

Ve výběrovém řízení hledal stát firmu, které na osm let pronajme pozemky a budovy v lokalitách Saalehafen, Moldauhafen a Peutehafen o celkové rozloze zhruba 42 tisíc metrů čtverečních.

Rozhodujícím kritériem měla být výše nabídnutého nájemného. Podle podmínek výběrového řízení musela činit nejméně 118 041 eur ročně (včetně daně z nemovitosti). Toto kritérium se na výsledku podílelo 70 procenty, nebylo tedy jediné.

Třicetiprocentní roli hrál také způsob využití majetku. Stát chtěl upřednostnit jediného zájemce, který nabídne komplexní využití a postará se kromě údržby a běžných oprav také o případné investice. Využití pozemku nesmí být v rozporu s původním účelem nájmu, tedy přepravou zboží po Labi mezi Hamburkem a Českou republikou. Zájemce musel mít také oprávnění k podnikání v oblasti dopravy a logistiky.

Mnohaletý spor skončil, budovy už patří státu

Pozemky získalo Československo do vlastnictví či nájmu díky versailleské smlouvě po první světové válce. V majetku českého státu je necelých 14 tisíc metrů čtverečních, zbytek je pronajat na základě smlouvy z roku 1929. Nájem skončí v roce 2027, stát ale může uplatnit opci.

Československo tehdy získalo do pronájmu i pozemky ve štětínském přístavu, ty však Polsku vrátilo už v 50. letech kvůli ukončení provozu československé plavby po Odře.

Výběrové řízení mohlo ministerstvo dopravy vypsat až poté, co skončil mnohaletý spor s konkurzním správcem společnosti Československá plavba labská. Té totiž v roce 1992 stát pozemky pronajal. Nebylo ale jasně definováno, kdo vlastní budovy, které na pozemcích stojí. Teprve v roce 2008, po sedmi letech od krachu společnosti, se stát dohodl s konkurzním správcem na mimosoudním vyrovnání.

Československou námořní flotilu, kdysi druhou největší na světě mezi vnitrozemskými státy, rozprodala společnost Československá námořní plavba zprivatizovaná skupinou kolem Viktora Koženého.