Soud zamítl žalobu na Temelín, ekologové opět prohráli

Tomáš Fránek
18. 2. 2008 20:40
Proti skladu protestovali také obyvatelé Temelína

Brno - Ekologové si připsali na konto další prohru v soudních sporech o jadernou elektrárnu Temelín.

Nejvyšší správní soud zamítl stížnost sdružení "V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín", kterému se nelíbil souhlas úřadů s umístěním skladu vyhořelého paliva v jaderné elektrárně. 

Už dříve sdružení Jihočeské matky u Nejvyššího správního soudu neuspělo s žalobou na to, že se nemohlo účastnit schvalování provozu prvního bloku jaderné elektrárny Temelín.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
Jihočeské matky prohrály spor o zákaz Temelína

Co když bude těžká havárie?

Sdružení "V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín" se zase nelíbil zásah skladu vyhořelého paliva do krajinného rázu.

Zástupci sdružení v rámci tohoto řízení chtěli také, aby úřady posoudily dopady společného fungování skladu a elektrárny a zohlednily dopady případné těžké havárie zařízení.

Úřady vyhodnotily zásah do krajinného rázu jako přijatelný, ostatní námitky sdružení úřady neposuzovaly. Sdružení se proto obrátilo na soud, ale ani tam neuspělo.

Nejvyšší správní soud sice nezpochybnil námitky občanského sdružení, podle soudu ale přesahují předmět stavby z hlediska jejího zásahu do krajinného rázu.

Námitky ohledně bezpečnosti a vlivu skladu se totiž už posuzovaly v rámci jiného řízení.

Podle soudců tak není možné uplatňovat tyto námitky v každém dílčím řízení.

Znehodnotí to pozemky

Svoje námitky tedy mělo sdružení podle soudu uplatnit v rámci rozhodnutí o umístění stavby skladu.

Sklad, který bude potřebný od roku 2012 a bude stát v areálu jaderné elektrárny, schválilo ministerstvo životního prostředí a podpořilo zastupitelstvo Temelína a nedalekého Týna nad Vltavou.

Obyvatelé Temelína se obávali, že mezisklad vyhořelého paliva ještě víc znehodnotí ceny místních pozemků a ohrozí bezpečnost jejich a jejich dětí.

V roce 2004 se podepsala pod žádost na vyhlášení referenda o skladu téměř polovina obyvatel obce, což splnilo limit pro zákonný požadavek na referendum.

Plebiscit nakonec nebyl, jeho příznivci si jej neprosadili ani u Ústavního soudu. Podle ústavních soudců není samospráva kompetentní rozhodovat o stavbě skladu.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy