Je to další verdikt ve sporech mezi majiteli domů a nájemníky o regulované nájemné. Týká se konkrétního případu výměny bytů v Praze.

Dva nájemníci, z nichž jeden žil v bytě s regulovaným nájemným a měl smlouvu na dobu neurčitou v domě soukromého vlastníka, se dohodli na výměně bytů.

Může za to protiústavní situace

Majitel domu ale odmítl dát s výměnou souhlas a svoje ano podmínil tím, že nový nájemník, který se do jeho bytu nastěhuje, musí souhlasit s tržním nájemným a smlouvou na dobu určitou.

Obvodní i pražský městský soud ale rozhodly ve prospěch nájemníků a s výměnou bytů daly souhlas.

Firma, která dům vlastní, se následně obrátila na Nejvyšší soud. "Změna nájemníka bez toho, aby mohl ovlivnit podmínky nájemního vztahu, neúměrně omezuje práva majitele," uvedla ve svém dovolání.

Zástupci firmy dodali, že regulaci nájemného za protiústavní označil Ústavní soud.

"Nájemné ve výši 2 014 korun za byt o rozloze 94,59 metrů čtverečních, nacházející se v širším centru města, v těsné blízkosti městské dopravy, nákupních středisek a dalších sociálně prospěšných zařízení, je částkou, která je bez nadsázky odrazem protiústavního stavu zrušeného rozhodnutím Ústavního soudu," uvedla firma v dovolání. 

"Nevidíme žádný důvod, proč tento protiústavní stav zachovávat i pro nájemníky nové," dodal majitel domu.

Podle něj navíc jeden nájemník, který mění byt, trvale žije v rodinném domě mimo Prahu a byt nepotřebuje.

Nájemné se zvýšit nemůže

Nejvyšší soud ale dovolání, kterému soudci přisoudili zásadní právní význam, zamítl a potvrdil, že nájemníci mohou byty vyměnit.

"Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby se smluvní vztah změnil ve vztahu k nové nájemkyni. Jestliže majitel domu pobírá regulované nájemné, neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby se pouze v důsledku výměny bytů změnila výše nájemného," uvedl ve svém rozhodnutí senát Nejvyššího soudu pod vedením Miroslava Feráka.

Neudělení souhlasu s výměnou bytu tak nemůže  podle Nejvyššího soudu nic změnit na výši nájemného.

"Má-li majitel domu představu, jakého nájemného chce u nových nájemců z výměny bytu dosáhnout, nechť se tak domáhá příslušnou žalobou, avšak žaloba na souhlas s výměnou bytu mu vyšší nájemné nemůže zajistit," uvedl soud.

Nejvyšší soud tak už v souvislosti s regulovaným nájemným kromě tohoto případu posuzoval také samotné zvyšování nájemného, výpovědi z bytů nájemníkům, kteří nechtěli přistoupit na tržní nájemné, žalobu na Česko o náhradu škody v souvislosti s nízkým nájemným nebo trestní případ majitelky domu, která zastavila nájemníkům přívod vody.

Výměny jsou často podezřelé

Nyní je v Česku asi 800 000 bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 000 vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.

Majitelé domů s regulovanými nájmy si přitom stěžují na to, že výměny bytů jsou často podezřelé a slouží  k tomu, že byty s nízkým nájemným získávají lidé, kteří je nepotřebují.

Pražský magistrát, který vlastní asi 10 500 bytů, si už proto najal detektivní kancelář, která podezřelé výměny bytů prověřuje.

Za déle než rok a půl spolupráce s detektivem bytový odbor posuzoval 155 výměn bytů a 94 přechodů nájmů. Se 37 žádostmi po šetření detektivů nesouhlasil.

Magistrát díky spolupráci s detektivem tak nepřichází o byty s regulovaným nájemným, které pak může přidělit potřebnějším lidem než jsou noví nájemci při fiktivních výměnách a přechodech nájmů.

"Tito lidé často nesplňují podmínky pro získání obecních bytů zákonným způsobem a jsou ochotni zaplatit za transakci až statisícové odstupné," uvedl radní Jiří Janeček