Soud povolil rozšíření dálnice D1 u Brna o další pruhy

Tomáš Fránek
14. 6. 2007 15:05
Průlomový spor začal v roce 2005
Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Brno -  Občanské sdružení z Troubska, jedné z obcí, které se dotkne rozšíření dálnice D1 na šest pruhů u Brna, neuspělo v průlomovém sporu u soudu.

Nejvyšší správní soud totiž s definitivní platností zamítl žalobu sdružení Občané za ochranu kvality bydlení a životního prostředí v Troubsku proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které s rozšířením dálnice D1 na šest pruhů u Brna souhlasilo.

Soud zatím řekl pouze to, že stížnost sdružení zamítl, zdůvodnění zveřejní později.

Co může veřejnost

Žalobu proti souhlasnému stanovisku ministerstva podalo občanské sdružení už v roce 2005.

Jde o vůbec první a proto průlomovou žalobu, která využila mezinárodní Aarhuské úmluvy k soudní stížnosti proti stanovisku o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Aarhurská úmluva zajišťuje účast veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, Česko se k ní připojilo v roce 2004.

Podle žaloby je už před plánovaným rozšířením situace pro obyvatele obcí u dálnice velmi špatná. Jsou překročovány nejvyšší přípustné limity hluku a imisí prachových částic.

"Ministerstvo vydalo souhlasné stanovisko k rozšíření dálnice D1 přesto, že již současné zatížení obyvatel v okolí dálnice je neúnosné," řekl předseda občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení a životního prostředí v Troubsku Štefan Friča.

Ministerstvo podle žaloby vůbec nevzalo v potaz vliv dalších dopravních staveb, rychlostních silnic R43 a R52, které se mají na dálnici D1 napojit.

Hluk a prach

Ministerstvo se navíc podle občanských sdružení vůbec nezabývalo rizikem poškozování zdraví obyvatel miniaturními prachovými částicemi, pro které dosud nejsou stanoveny imisní limity.

"Poukazovali jsme na výsledky nejnovějších vědeckých studií, které miniaturní prachové částice označují za příčinu největšího poškozování lidského zdraví ve městech," uvedla občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně Bosonohách Marie Špačková.

Rozšíření dálnice D1 i výstavba dalších silnic má mít negativní vliv na více jak šest tisíc obyvatel v Troubsku a Bosohonách.

Žalobu sdružení už před více jak rokem a půl zamítl Městský soud v Praze s tím, že žalovat stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí nelze. Verdikt městského soudu nyní potvrdil také Nejvyšší správní soud.

Právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu deníku Aktuálně.cz řekl, že celý spor míří k Ústavnímu soudu. "S největší pravděpodobností se tam obrátíme," uvedl.

Další žaloby u soudů

Celý spor by podle Černého mohl skončit i na mezinárodní půdě. "Chceme požádat soudy, aby se obrátily na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou," uvedl Černý.

Evropský soudní dvůr na základě předběžných otázek poskytuje stanoviska k výkladu a platnosti evropských norem a měl by tedy říci, zda je možné žalovat stanovisko EIA.

Žaloba občanského sdružení z Troubska je první, kterou soudy definitivně zamítly. U soudů jsou ale i další žaloby na souhlasné stanovisko ministerstva s rozšířením nebo výstavbou silnic. Kromě dálnice D1 se žaloby týkají také rychlostních silnic R52 z Brna na hranice s Rakouskem a také R55 na jižní Moravě.

Právě úsek dálnice D1 u Brna se bude rozšiřovat na šest pruhů jako první. Nyní se připravuje rozšíření 31 kilometrového úseku, tam se už pracuje na projektové přípravě. Rozšířená dálnice má být hotova 2013.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy