Praha - Přinejmenším o 11 230 korun ročně méně než nyní by měl mít podle odborů kvůli vládním úsporným opatřením zaměstnanec s průměrnou mzdou.

Přijít by o ně měl kvůli chystanému zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební i z příjmu a kvůli vyšším odvodům na zdravotní pojištění.

Vyplývá to z propočtů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), které ve čtvrtek představil její expert Martin Fassmann.

Předák ČMKOS Jaroslav Zavadil uvedl, že odbory proto budou víc tlačit na růst mezd, aby se ztráty dorovnaly.

Zatím jen plán

Odbory analyzovaly dopady vládních opatření pro roky 2013 až 2015, které kabinet v dubnu schválil.

Vláda chce i přes nepříznivou ekonomickou situaci plánované schodky rozpočtu udržet a zadlužení země nezvyšovat. Počítá třeba s nižší valorizací penzí, zvýšením obou sazeb DPH či vyšší daní z příjmu.

Aby záměry začaly platit, bude je schvalovat sněmovna i Senát a k podpisu je dostane prezident. Zatím ale není jisté, zda bude kabinet vůbec dál fungovat a na jeho zamýšlené kroky dojde.

Nepomůže to

Odbory vládní rozpočtové záměry pro příští tři roky kritizují. Podle nich šetření Česko nevzdaluje od Řecka, které se dostalo do potíží, ale naopak ekonomickou situaci ještě zhorší.

Odboráři nesouhlasí s tvrzením vlády, že škrty dopadnou na všechny. Podle předáků se dotknout nejvíc právě zaměstnanců.

Pokud by se člověk s průměrnou mzdou podle Fassmanna zapojil i do důchodové reformy a měl platit také plánované zápisné na vysoké škole, ročně by měl o 25 tisíc korun méně než dnes.

"To představuje ztrátu jedné měsíční mzdy. Tyto náklady se nebudou kompenzovat růstem mezd, protože Česko je v krizi. Podnikatelé nebudou mít na to, aby to vykryli," uvedl Fassmann.

Podle předáka ČMKOS Jaroslava Zavadila přesto odbory budou víc na růst mezd tlačit. "Budeme chtít, aby zaměstnavatelé pokryli propad výdělku. Budeme to vyžadovat," řekl Zavadil.