Senát chce zdanit banky, podpořil daň z transakcí

ČTK ČTK
9. 2. 2012 9:29
Návrh evropské směrnice podpořili senátoři ČSSD, ODS je proti
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Senát podpořil zavedení daně z finančních transakcí v Evropě, se kterým počítá návrh evropské směrnice.

Postavil se tak proti odmítavému postoji české vlády. Zavedení daně prosadili zákonodárci opoziční ČSSD přes odpor vládní ODS.

Podle názoru sociálních demokratů je bankovní daň v českém národním zájmu a finanční sektor má díky ní přispívat na náklady krize. Podle občanských demokratů by se však finanční služby z Evropy jen přesunuly jinam a banky by kvůli nákladům na daň zvedly poplatky klientům.

Podle autorů předpisu by banky v Evropě měly od ledna 2014 přispívat na náklady krize, na které se podílely. Výnos z transakční daně by mohl činit ročně 57 miliard eur a měl by se stát zdrojem rozpočtu EU. Podle analýzy dopadů je ale tento příjem nejistý. Finanční služby by se totiž kvůli zdanění mohly přesunout z Evropy jinam a hrozí prý i další negativa.

ODS je proti

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) vláda považuje daň za nevhodný prostředek.

Uvedl, že pokud by se nezavedla jinde ve světě, mohla by ohrozit konkurenceschopnost evropských finančních služeb. Podle něj s jejím zavedením hrozí odliv kapitálu, negativní ovlivnění úvěrové schopnosti bank i růst nákladů pro firmy.

"Pravděpodobně by to negativně ovlivnilo ekonomický růst zemí EU," uvedl Pospíšil. Podle analýzy by pokles hrubého domácího produktu mohl činit až 1,76 procentního bodu.

Pro směrnici v Senátu zvedlo ruku 30 zákonodárců z ČSSD, dva nezařazení a jeden z vládní TOP 09. Proti bylo 21 senátorů, mezi nimi všichni přítomní občanští demokraté. Pětice členů horní komory se zdržela.

Podle senátora Josefa Táborského z ČSSD by Česko díky bankovní dani jen získalo. "Cílem této daně je zpomalení finančních trhů, které svými výkyvy zpomalují fungování reálné ekonomiky, kterou Česko má," uvedl Táborský. Podle něj by EU měla také zdroj příjmu, z něhož by "něco" mohla mít i ČR.

Podle šéfa sněmovního evropského výboru Luďka Sefziga (ODS) návrh krizi neřeší, má hlavně přinést peníze do unijního rozpočtu. To považuje Sefzig ale za sporné. Doložit to chtěl na příkladu Švédska, které v minulosti transakční daň zavedlo. Po čase od ní ale kvůli negativním dopadům ustoupilo a nyní směrnici odmítá. "Pokus se nevyplatil," řekl Sefzig.

Negativní dopady zmiňovaly i senátní evropský a hospodářský výbor, které vládní postoj podpořily. Ve svých usneseních uvedly třeba hrozbu růstu poplatků klientům či přesun finančních služeb z EU.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Putin prodloužil o další rok zákaz dovozu potravin ze Západu

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům.

Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".

Zdroj: ČTK
Další zprávy