Scénář bankrotu ožívá, Řecko dluží víc, než hlásilo

Karel Toman
15. 11. 2010 17:40
Audit odhalil, že řecký schodek byl vloni o dvě procenta HDP vyšší, než vláda hlásila
Pobočka Řecké národní banky v Rhodosu. Od poloviny května centrální banka čelí obvinění, že svou nešikovnou politikou napomohla "naked short-selling" - přesně tomu druhu spekulací se státními dluhopisy, které nedávno zakázala německá vláda a proti kterým ve světě usilovně loboval řecký premiér. Když banka médii nejvíc kritizované vloni zavedené opatření zrušila, krátkodobé spekulace ustaly.
Pobočka Řecké národní banky v Rhodosu. Od poloviny května centrální banka čelí obvinění, že svou nešikovnou politikou napomohla "naked short-selling" - přesně tomu druhu spekulací se státními dluhopisy, které nedávno zakázala německá vláda a proti kterým ve světě usilovně loboval řecký premiér. Když banka médii nejvíc kritizované vloni zavedené opatření zrušila, krátkodobé spekulace ustaly. | Foto: Karel Toman

Athény - Z účetních knih řecké vlády vypadl další kostlivec.

Hloubková kontrola státních financí ze strany Evropské unie odhalila, že schodek řeckého rozpočtu za rok 2009 nebude 13,6 procenta HDP, jak dosud prohlašovalo tamní ministerstvo financí. Statistická agentura Eurostat dnes sečetla deficit za loňský rok na 15,4 procenta celoročního výkonu ekonomiky - to je skoro dvouprocentní nárůst.

Proti vládou v dubnu ohlášeným počtům se zvyšuje i akumulovaný dluh země k roku 2009 - ze 115,1 procenta HDP na 126,8 procent HDP.

Opakuje se tak scénář z minulých let (viz graf), tentokrát ale za mnohem nepříznivějších okolností. Přední ekonomové se tak vracejí ke scénáři bankrotu, který by podle nich takto vysoce zadlužené zemi už jen pomohl.

Tábor příznivců bankrotu roste

Příští rok skončí hélénská ekonomika se schodkem dalších 9,4 procenta ročního výkonu. Vláda sice výsledek auditu přivítala s tím, že státním financím vrací "transparentnost, zkušenost ale ukazuje, že i příští rok může být schodek vyšší. Rozpočet na příští rok bude řecká vláda předkládat parlamentu ve čtvrtek.

Za posledních 12 měsíců se řecká ekonomika smrskla o 4,5 procent HDP a nezaměstnanost dosáhla desetiletého maxima na 12 procentech.

Příští rok bude hospodářství zpomalovat dál, i když už "jen" o 2,6 procenta. Vláda proto, ohlásila úsporná opatření v úhrnné výši 11 % HDP. Seškrtala až pětinu penzí a platů státních zaměstnanců, zvýšila daně na palivo, alkohol a cigarety.

Někteří experti pochybují, že Papandreovo úsilí Řecko od bankrotu odvrátí. Patří mezi ně Mohamed El-Erian, šéf společnosti Pimco, obřího světového obchodníka s dluhopisy,

El-Erian pracoval 15 let pro Mezinárodní měnový fond a Řecký závazek úspor ve výši 11 % HDP považuje za neuskutečnitelný. Zemi tak podle něj do tří let bankrot stejně čeká. Řízený bankrot dokonce považuje za nejlepší možnou variantu.

Dnes se k němu přidal i šéf prestižního německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. V rozhovoru s portugalským listem Jornal de Negócios prohlásil, že Řecko by mělo přistoupit k restrukturalizaci dluhů, protože jeho úroková zátěž je v dlouhodobém horizontu neúnosná.

Irsko a Portugalsko ještě mohou dluhy zvládnout

"Myslím, že restrukturalizace dluhů v Řecku bude nutná už brzy," řekl Sinn. Naopak Irsko a Portugalsko, o nichž se v souvislosti s novou vlnou obav z dluhové zátěže zemí na periférii eurozóny mluví jako o dalších kandidátech na bankrot, mají podle něj šanci situaci zvládnout.

"Portugalsko a Irsko jsou podle mého názoru v mnohem lepším stavu než Řecko. Patří do jiné kategorie," dodal Sinn. Institut Ifo, v jehož čele Sinn stojí, patří k nejvlivnějším mozkovým trustům v Německu.

Restrukturalizace dluhů v podstatě znamená vyhlášení státního bankrotu. Řecko by podle Sinna mělo restrukturalizovat i navzdory tomu, že dopady takové kroku pocítí především banky z Německa a Francie.

Cifršpióni si v Athénách podávají dveře

Dnes do Athén dorazili zástupci EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, aby posoudili úsporná opatření, která zatím vláda přijala. Na konci svého pobytu pak delegace rozhodne, jestli Řecko dostane další platbu ze záchranného balíčku ve výši 110 miliard eur, který byl zemi přislíben v květnu.

Země dosud obdržela 30 miliard eur, v očekávané v pořadí už třetí platbě má dostat devět miliard eur.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje, už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje. Lékaři budou jeho boj s nemocí covid-19 nadále bedlivě sledovat. Britská média předtím spekulovala, že k práci se možná lídr Konzervativní strany vrátí až za několik měsíců.

"Premiér byl dnes večer přesunut z jednotky intenzivní péče zpět na lůžkové oddělení. Tam bude během rané fáze rekonvalescence pečlivě monitorován," oznámil mluvčí Johnsonova úřadu. Stručné prohlášení dále uvádí, že ministerský předseda má "nesmírně dobrou náladu".

Johnson je v nemocnici v centru Londýna od nedělního večera. Převezli jej tam poté, co se více než týden potýkal s kašlem a horečkami v důsledku nákazy koronavirem. V pondělí odpoledne se 55letému politikovi přitížilo, načež byl přesunut na JIP. Na plicní ventilátor napojen nebyl, s dýcháním mu ovšem pomáhala kyslíková terapie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy