Ambiciózní plán ruské vlády zvýšit do roku 2030 podíl jaderné energetiky ze současných sedmnácti na dvacet pět procent zatím naráží na zásadní problém: kde vzít dostatek uranu pro výrobu paliva do jaderných reaktorů. Ruské firmy se kromě domácích zdrojů zajímají i o uranovou rudu v zahraničí včetně Česka.
"Kromě tradičních těžebních partnerů, jako je Kazachstán či Uzbekistán, chceme oslovit i další země: Ukrajinu, Mongolsko, ale třeba také Bulharsko. Zajímavé jsou pro nás samozřejmě i zprávy o prodloužení těžby uranu v České republice," řekl Vladimír Bočkov ze společnosti TVEL.
O český uran se zajímají i Australané
Žádná jednání s českým státním podnikem Diamo, který těží uranovou rudu v Dolní Rožínce na Žďársku, ovšem zatím nezačala. Podle společnosti TVEL by přitom užší spolupráce byla logickým vyústěním dlouhodobých kontaktů mezi oběma zeměmi.
Už nyní ruská firma zpracovává malé množství českého uranu při výrobě jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany.
Jako první o těžbu v Dolní Rožínce, kde je jediný hlubinný uranový důl ve střední Evropě, projevila zájem australská společnost Uran Limited.
Říman zatím cizince nechce
Ministr průmyslu Martin Říman (ODS) totiž prohlásil, že by chtěl těžbu v Dolní Rožínce prodloužit až do doby, dokud se vyplatí. Původně měl být důl uzavřen na konci příštího roku.
Říman je ovšem k zapojení zahraničních firem do těžby zdrženlivý. "Jsme rozhodnuti provést geologický průzkum vlastními silami," řekl při své únorové návštěvě uranového dolu, kde je možné podle odhadů těžit minimálně až do roku 2012.
Pokračující těžbě nahrává to, že ceny uranu - strategické suroviny - stále letí raketově vzhůru. Za poslední roky se zvýšily několikanásobně.
Proto podle MF Dnes uvažuje Diamo i o obnovení těžby ve Stráži pod Ralskem, kde se přestalo dolovat v polovině 90. let.
Uran pro jeden a půl Temelína
Všechny tyto informace bedlivě sledují i v Rusku, kde se nyní těží kolem 3,2 tisíce tun uranu ročně. To však ani s přepracovaným palivem nedokáže uspokojit poptávku jednatřiceti ruských reaktorů a několika desítek elektráren v zahraničí včetně Dukovan.
Jen na výrobu jaderného paliva se spotřebuje 9 tisíc tun ročně. Zatím rozdíl stačí pokrývat zásoby, ale do budoucna potřebuje Rusko další uranovou rudu.
Zvláště když podle federálního programu rozvoje jaderní energetiky by měla každoročně narůstat výroba energie z jádra o tři didawatthodiny, což je výkon jednoho a půl Temelína.
Společně s vývozem by tak poptávka po uranu mohla v roce 2020 dosáhnout až 36 tisíc tun ročně.
Desítky milionů dolarů na novou těžbu
Během příštích dvou let vyčlení ročně ruská vláda a státní agentury až 3,5 miliard rublů (zhruba 124 milionů dolarů) na rozvoj nové těžby. Předpokládané zásoby totiž dosahují až 830 tisíc tun.
Do nové těžby masivně investují i ruské firmy. Z iniciativy už zmiňované společnosti TVEL, která má zájem i o těžbu českých zásob, a partnerské firmy Tenex vznikla vloni nová "uranová" společnost Uranium Mining Company. Ta se mimo jiné zabývá i geologickým průzkumem nových nalezišť.
Tenex uzavřela smlouvu s japonskou společností Mitsui&Co. o možnosti otevření nového dolu na východě země v Jakutsku.
Pokud by se v novém dole s plánovanou roční produkcí tisíc tun uranu ročně skutečně začalo dolovat, šlo by o první zahraniční investici v tradičně uzavřené oblasti ruského jaderného průmyslu.
