Atény - Řecká vláda souhlasí s radikálními škrty v rozpočtu, které Evropská unie státu naordinovala. Chce ale vědět, jak konkrétně mu sedmadvacítka pomůže.

Poté, co Evropa minulý týden přislíbila Řecku pomoc a prohlásila, že ho padnout nenechá, se nyní zdá, že se rétorika Bruselu a hlavních tahounů Evropy vyostřuje.

"Řecko musí pochopit, že ostatní členské státy nehodlají platit za jeho chyby a seškrtat výdajovou část svého rozpočtu," řekl například lucemburský premiér Jean-Claude Juncer, který předsedá měnové unii.

Na druhou stranu si lídři Unie uvědomují, že by s sebou Řecko mohlo stáhnout i euro, a tak ve víře, že to pomůže stabilizovat situaci, rozhlašují do světa, že žádný velký problém nenastal a vše se vyřeší.

"Pokud se obchodníci na finančních trzích domnívají, že se jim podaří rozložit Řeckou ekonomiku, jsou na omylu," ubezpečil například lucemburský premiér minulý týden. Jaká konkrétní opatření ale hodlají členové měnové unie podniknout, už nevysvětlil.

Řecký ministr financí George Papaconstantinou nyní tlačí na Evropu, aby plány ekonomické pomoci jeho zemi poodkryla, což by mělo uklidnit investory znepokojené hrozbou státního bankrotu.  
     
To ale Jean-Claude Juncer odmítá. Podle něj by bylo nerozumné v tuto chvíli jakákoliv konkrétní opatření prozrazovat.

Na obzoru jsou sociální nepokoje

Jednou z velkých výzev, která před Řeckou vládou stojí, je snížení gigantického schodku veřejných financí. Řecký deficit totiž dosahuje 12,7 procenta HDP, což je čtyřikrát více, než povolují kritéria pro vstup do měnové unie.

Na základě drastických úsporných opatření by se během letošního roku mělo podařit snížit zadlužení na úroveň 8,7 procenta HDP. Plánované utahování opasků se ale vůbec nezamlouvá Řekům, kteří už avizovali několik stávek, a zemi hrozí silné sociální nepokoje.