Praha - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání plánuje pustit se do kontroly videí na internetu a proto požádala sněmovnu o další tři miliony do svého rozpočtu. Proti jejímu úmyslu už vystoupilo Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR).
Nejde jen o to, zda vůbec kontrolovat internetová videa, ale také kdo tuto kontrolu zaplatí. Obhájci varianty, že by se kontroly měla ujmout rada, dříve uváděli, že žádné dodatečné peníze nebudou třeba. Nyní se ukázal opak.
Jak řekl Aktuálně.cz Ján Simkanič ze SPIRu, problém vidí i v tom, že Rada nemá s internetovým obsahem dostatek zkušeností. Proto by podle něj bylo lepší, aby se tato oblast přenechala organizaci, která se v ní pohybuje dlouhodobě.
"Rada není kompetentní v této oblasti. Nemá zkušenosti, aby si s tím poradila," prohlásil Simkanič.
Jeho slova potvrzuje i ředitelka sdružení Kateřina Hrubešová. SPIR navrhovalo ministerstvu kultury, které zákon předložilo, aby regulaci přenechalo přímo samoregulační komisi SPIRu. Toto sdružení vzniklo právě proto, aby dohlíželo nad obsahem internetu.
"Jsme přesvědčeni, že samoregulace je jediný funkční nástroj, který zajistí plnění příslušné směrnice Evropské unie, ze které český návrh zákona vychází. Jakékoliv jiné řešení, víceméně restriktivního charakteru, se mine účinkem a odsaje ze státního rozpočtu další peníze," uvedla Hrubešová.
Ministerstvo kultury se ovšem i přes tento návrh SPIRu rozhodlo přenést zodpovědnost za kontrolu internetového obsahu a vymáhání sankcí v případě porušení nového zákona na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
Podle Simkaniče by se také mohly objevit snahy Rady regulovat obsah internetu více, než je adekvátní. "Jen by tak ale znevýhodnila domácí provozovatele oproti těm zahraničním, kteří regulování nejsou," dodal pro Aktuálně.cz Simkanič.
Kontrolování obsahu takzvaných nelineárních služeb, mezi něž patří mediální obsah na internetu, je zakotveno v novém zákoně o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který parlament schválil letos v srpnu.
Zákon vznikl na základě aktualizované směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách, kterou musela Česká republika do konce tohoto roku zařadit do svého právního řádu.
