Brno - Majitelé domů si mohou u tuzemských soudů nárokovat zpětně vyšší nájemné. Tedy: Chtít od svých nájemníků víc peněz za měsíce a roky, kdy v Česku neexistoval kvůli nečinnosti politiků předpis upravující regulaci nájemného.

Průlomově o tom rozhodli ústavní soudci.

Soudy zatím žaloby na zpětně zvýšené nájemné odmítaly a rozhodovaly o zvýšení nájemného pouze do budoucna. Podle ústavních soudců to byla chyba.

Nemohli by se stěhovat

Ústavní soudci posuzovali spor mezi majitelem domu a nájemníky v Praze. Majitel domu požadoval doplatit za dobu od května 2003 do prosince 2005 přes dvě stě tisíc korun, nájemníci podle něj platili dlouhodobě nízké regulované nájemné.

Soudy včetně Nejvyššího ale vlastníkovi nevyhověly s tím, že stanovit zvýšené nájemné je možné "pro futuro" - tedy pro budoucnost, ne však zpětně. Podle Nejvyššího soudu by možnost domáhat se zvýšeného nájemného zpětně vedla k poškození nájemníků. Ti by se nemohli v případě, že by soud zvýšil nájemné ze zpětnou platností, přestěhovat do jiného bytu, kde by platili méně.

Senát Ústavního soudu vedený soudcem Jiřím Muchou ale rozhodl opačně. A verdikty soudů zrušil.

Podle ústavních soudců musí soudy rozhodnout o zvýšení nájemného, a to v závislosti na místních podmínkách tak, aby nedocházelo k diskriminacím majitelů domů.

Podle ústavních soudců není možné nároky majitelů domů omezit jenom na budoucnost. Soudci v nálezu uvedli, že není žádný důvod, aby se majitelé nemohli domáhat zvýšení nájmu "za vymezenou dobu minulou."

A pokud se takovou žalobou soudy nezabývají, porušují tím právo majitelů domů na spravedlivý proces, rozhodli ústavní soudci.

Verdikt ústavních soudců tak znamená, že soudy budou muset posoudit i tyto spory o "minulé" činže a podle místních podmínek vydat verdikt, zda požadavek majitelů domů na vyšší nájemné je oprávněný.

Odlišní názor měl jeden ze soudců, který o sporu rozhodoval. Jan Musil ve svém stanovisku uvedl, že souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu, podle kterého by zpětné vymáhání nájemného vedlo k poškození nájemníků.

Kdy soud rozhodne?

Spory o regulované nájemné se v Česku vlečou už několik let a zemi pořád hrozí, že bude platit majitelům domů vysoké nájemné. Ve Štrasburku se totiž u Evropského soudu pro lidská práva odškodnění za regulaci nájemného domáhá až 4800 tuzemských majitelů domů.

V Česku je podle dřívějšího sdělení Občanského sdružení majitelů domů má pouze 28 obcí a měst, ve kterých je nájemné na úrovni, která stačí k pokrytí nákladů na základní údržbu domů a bytů. Jde hlavně o velká města, například Prahu, Brno nebo Karlovy Vary. V ostatních obcích se výše nájmů pohybují pod touto úrovní. V Česku je více než 6000 obcí.