Analýza - V nadcházejícím roce vydělají banky a exportní podniky. Budoucnost zemědělců, stavebníků, obchodníků, průmyslníků dodávajících na domácí trh a živnostníků je naopak nejistá.

Na hospodářské krizi minulých let totiž vydělali právě bankéři s exportéry a všichni ostatní ztratili. Ekonomové přitom očekávají v prvním pololetí příštího roku příchod nové krize. Nůžky mezi silnou a slabou polovinou ekonomiky se proto otevřou ještě víc.

Banky s jistým ziskem

Část ekonomiky na hospodářských potížích vydělává. Banky zvýšily během krize své tržby o patnáct procent a není důvod, proč by se měl trend obrátit. Podniky úvěrují stejnou částkou zhruba 850 miliard korun jako před třemi lety, občané jim dluží o čtvrt bilionu víc a jejich úvěry už překročily bilionovou částku. Bankéři navíc každoročně nakupují státní dluhopisy v hodnotě přes 100 miliard s jistým výnosem přes dvě procenta.

Bankám prý nehrozí, že o své peníze a s nimi spojené zisky přijdou, protože mají jen minimum rizikových úvěrů. "Bankovní sektor je v dobré kondici, jak ukázaly zátěžové testy ČNB, a měl by působit jako tlumič šoků," předpověděl počátkem prosince viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. V případě hluboké krize vidí mnohem větší rizika pro exportéry.

Kouzlo malých automobilů

Ale také podniky, které prodávají své zboží za hranicemi, zvýšily během minulé krize své tržby o patnáct procent. Ještě v říjnu objem vyvezeného zboží rostl a předpovědi o exportním propadu se nemusí naplnit ani v příštím roce. "Bude záležet na kupní síle v Německu," připomíná hlavní předpoklad úspěchů v příštím roce předseda svazu Kovo Josef Středula.

Připomíná tím, že tuzemský export roste nejrychleji zásluhou dodávek automobilů na německý trh.

Tuzemské firmy utržily podle Českého statistického úřadu v cizině za prvních deset měsíců o 250 miliard víc než za stejné období roku 2008. Třiceti pěti miliardami se na nárůstu podílel export aut do Německa, Nizozemska a Velké Británie. Dalších dvacet miliard zajistil vývoz počítačů do samotného Německa.

Zatímco dříve české firmy dodávaly především díly k automobilům, během minulé krize pronikly na zahraniční trhy zásluhou hotových vozů. "Když přijde krize, lidé nakupují menší auta," vysvětlil tento efekt ekonom Jan Mládek. Češi jsou přeborníky právě při výrobě lacinějších vozů.

Oběti úspor a exportu

Prakticky jistý propad čeká ostatní sektory, i kdyby nakonec celá ekonomika zpomalila jen mírně.

Investice klesly v posledních třech letech o desetinu, výdaje státu i občanů po očištění od inflace stagnovaly. Nový plán vládních škrtů včetně čtyřprocentního zvýšení dolní sazby DPH přitom věští, že skutečné úspory teprve začnou. Poznají to přirozeně průmyslové, stavební i zemědělské podniky, které spoléhají na domácí poptávku.

Za pokles odvětví zaměřených na domácí trh přitom nemohou jen vládní úspory, ale také samotné exportní zaměření tuzemské ekonomiky. "Podíl exportu je u nás podstatně důležitější než v okolních zemích. To se samozřejmě promítá i na straně dovozu, protože vývoz a dovoz spolu v mnoha případech souvisejí. A dovoz pak v mnoha ohledech omezuje domácí nabídku," připomíná vrchní ředitel Josef Vlášek ze statistického úřadu.

Tržby zemědělců a továren spoléhajících na domácí odběratele se přitom už v uplynulých třech letech snížily o pětinu, stavebnictví propadlo o deset procent zvláště vinou nižší poptávky po nových domech.

Tuzemští zemědělci a menší výrobci průmyslového zboží trpí tím, že během krize dramaticky poklesl obrat malých rodinných obchodů o 10-15 procent. Na úrovni roku 2008 naopak udržely tržby velké supermarkety, které v mnohem větší míře spoléhají na dovoz.

Podnikání cestou do chudoby

Problematickou kategorií se stává živnostník. Nejistou pozici OSVČ, která často pracuje v rámci švarcsystému, zvolilo během krize 70 tisíc občanů, kteří přišli o práci. Celkem podniká bez zaměstnanců 670 tisíc Čechů. Po případném propouštění vyroste jejich počet i v příštím roce.

Jejich postavení má výhodu v tom, že platí mnohem menší daně než zaměstnanci. OSVČ odvádí za jednoho člena své rodiny měsíčně 670 korun, zaměstnanec platí 2500 korun. Díky státní benevolenci mohli živnostníci ve třetím čtvrtletí utrácet o 300 korun víc než zaměstnanci, i když jejich hrubé příjmy jsou v přepočtu na člena rodiny nižší o 1500 korun. Za průměrnou životní úroveň ovšem živnostníci platí tím, že je čeká výrazně nižší důchod.

Za poslední tři roky se navíc poměry změnily. Zatímco se průměrné příjmy zaměstnanců reálně zvýšily o dvě procenta, u živnostníků o tři procenta poklesly.