Praha - Je to možná kouzlo nechtěného. Ministr financí Eduard Janota se přesto v nedělních Otázkách Václava Moravce zachoval jako dobrý spolužák, který vás při rozhodující písemce dloubne do žeber a dá vám nakouknout do svých výpočtů.
Ty napovídají, že český sociální stát plní svou funkci v současné hospodářské recesi pochybně. Na sobě a svých velkých firmách šetřit nechce. Tím víc tak náklady za recesi musejí směřovat na daňového poplatníka.
Janotovy navrhované úspory
- Sazby DPH se mají zvýšit z 9 na 11 procent a z 19 na 20 procent
- Daň z příjmů firem nemá poklesnout na plánovaných 19 procent, ale má zůstat na současných 20 procentech
- Daň z nemovitosti má vzrůst dvojnásobně
- Daň z převodu nemovitostí se má zvýšit ze současných tří procent na pět
- Spotřební daň má u nafty a benzínu vzrůst o korunu na litr
- Příjmový strop, nad který už lidé neplatí sociální a zdravotní pojištění, se má zvýšit ze současného čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy
- Penze se příští rok kvůli nízké inflaci nezvýší
- Podle serveru iHNed Janota zvažuje i zrušení státního příspěvku na stavební spoření a snížení podpory v nezaměstnanosti
Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla přitom Janotou navrhované zvýšení daní lidem a firmám v recesi uškodí a zvolna se zotavující českou ekonomiku "pošle znovu ke dnu".
Jen na chodu vlády se přitom podle něj dá ušetřit až 80 miliard.
Janotovy úsporné návrhy jsou podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci dokonce jakýmsi vzkazem "poloúřednické" vlády voličům o tom, kdo je za neutěšený stav českých veřejných financí zodpovědný.
"Jsou to největší politické strany a je to na úkor občanů," tvrdí Šaradín.
Janota v debatním pořadu České televize představil sérii opatření, kterými chce předejít hrozícímu katastrofálnímu "maďarskému" scénáři vývoje českých státních financí. Pro příští rok chce ministr snížit schodek státního rozpočtu z 230 na 160 miliard korun (podrobnosti viz infobox).
Politici dávají, "úředník" musí brát
Janotou navrhované nepopulární úspory ve výši 70 miliard korun se přitom skoro přesně rovnají částce, jakou ODS a ČSSD bez mrknutí oka "darovaly" státnímu energetickému kolosu ČEZ.
Obě největší politické strany tak v půli června učinily přílepkem k zákonu o spotřebních daních. Tedy způsobem, který Ústavní soud označil za protiústavní. Prezident Klaus už zákon i s přílepkem podepsal.
Na jedné straně tak politici hladce odpustili platbu 68 miliard korun státní firmě, která i přes recesi hlásí rekordní zisky (za letošní první pololetí necelých 32 miliard, tedy skoro o 11 procent více než za stejné období vloni).
Na straně druhé je "nepolitický" a "úřednický" správce státní pokladny nucen zabránit krachu veřejných financí tím, že stejnou částku vybere od firem a lidí, kteří recesi skutečně pociťují. Kromě zrušení plánované daňové úlevy pro firmy a mírného zvýšení DPH a spotřebních daní totiž Janota uvažuje například i o seškrtání podpory v nezaměstnanosti.
Svým úsporným plánem tak jako by dal Janota nepřímo za pravdu transparentu, s kterým demonstranti 17. června v parlamentu protestovali proti protežování státní firmy: "Poslanci lidem berou, ČEZu dávají".
"Pokud jde o částky téměř shodné, určitě bych to chápal jako vzkaz ministerstva financí a poloúřednické vlády voličům, aby zodpovědnost za současný stav financí hledali právě u politických stran," všímá si nepoměru rozložení nákladů za rostoucí státní dluh politolog Pavel Šaradín.
Také analytik Raiffeisenbank Aleš Michl je přesvědčen, že by se úspory státu "neměly dát sežrat jen občanům". ČEZ by však z toho "tentokrát vynechal". "Dárek pro ČEZ" totiž podle něj tvoří účelové prostředky a stejnou sumu vybranou za emisní povolenky by na modernizaci energetických technologií musela použít i vláda.
V plánovaných úsporách však i podle něj tahá daňový poplatník za kratší konec. Nelíbí se mu hlavně Janotův návrh na zvýšení daní.
Michl: kdo neušetří, ať jde z vlády
"Od vlády 'nestraníků' bych čekal, že bude drsnější. Že každý resort tvrdě ušetří v té své rozpočtové výdajové kolonce. Úplně stejně to teď musí dělat každá firma - ta teď také nemůže jednoduše zdražit," je přesvědčen Michl a navrhuje alternativní řešení.
"Ať každý ministr připraví za úřady, za které odpovídá, dvě varianty úspor: první se škrty tři procenta z přidělených výdajů. Druhou pak s pětiprocentní úsporou. Poté se vybere varianta podle míry propadu daňových příjmů," navrhuje autor webových stránek verejnydluh.cz.
"Takto se dá ušetřit kolem 80 miliard korun, bez nutnosti zvýšit daně. Pokud to nějaký ministr nedokáže, měl by být vyměněn," uzavírá Michl. Janota přitom už svými předchozími opatřeními, hlavně zrušením takzvaných "mrtvých duší" na ministerstvech, snížil náklady na provoz státu o 40 miliard.
Janotovy návrhy se nelíbí ani oběma největším stranám. "Jen na výdajích" chce slovy Petra Nečase po volbách šetřit také ODS. Naopak ČSSD chce - slovy svého ekonomického experta Jiřího Havla - přilepšit státnímu rozpočtu "výhradně cestou zvýšení daní". Tedy posílením příjmů státu.
Někteří ekonomové, jako například bývalý ministr financí a člen vládního tým NERV Jiří Rusnok, připouštějí, že správná je kompromisní cesta mírného zvýšení daní a důsledných reforem strmě narůstajících výdajů státu.
