Obrazem: kilometr pod zemí za horníky dolu Darkov

1/15 Přehled fotografií
Ostravsko karvinské doly, nyní OKD, a.s., mají 14 tisíc vlastních zaměstnanců. Dalších 3200 jsou tak zvaní kontraktoři - pracovníci důlních firem, které si OKD najímá na konkrétní díla. Mezi těmi jsou hlavně Poláci, kteří jsou vyučení horníci. To Česko v takové míře nabídnout nemůže, protože tu roku 1992 s útlumem těžby hornické učňovství skončilo. Teď ho ale OKD obnovilo, s karvinskou průmyslovkou otevřelo obory důlní elektrikář a důlní zámečník.
Milan Macura, vedoucí odboru bezpečnosti a hygieny na Darkově. Muž který plynně přechází z češtiny na polštinu a chlapy zdraví postmoderním hybridem ,,Čest bůh". Absolvent ,,hágéefka" (Hornicko-geologické fakulty na Ostravské báňské univerzitě), na šachtě od roku 1988. OKD dnes na HGF vypisují stipendia pro ty, kdo se společnosti upíší.
Takové komory má každá klec čtyři nad sebou, na Darkově jezdí čtyři klece vedle sebe. Jak za vámi s rachotem zapadne šíbr neboli zátyň neboli klecová dvířka, ,,šol" neboli klec se propadne rychlostí až 12 metrů za sekundu, tedy asi 40 kilometrů v hodině. Tito pánové fárají vyměřovat novou šachtu.
Desáté a nejnižší patro dolu Darkov, 890 metrů pod zemí. První uhlí se na Darkově vytěžilo roku 1852. Dnes je to druhý největší hlubinný těžební komplex v České republice. Uhlí se tu těží v závodech Darkov a 9. květen, ve třech samostatných dobývacích prostorech na katastru obcí Karviná a Stonava.. Rozloha revíru je 29 kilometrů čtverečních.
Čelba ražby Darkov, 2098 (každé důlní dílo má své číslo). Princip těžby ve zkratce znamená udělat kolem uhelné sloje veliký obdélník šachet a sloj uvnitř pak systematicky vytěžit jako červotoč. Občas se pak několik pater po odtěženém uhlí propadne i o desítky metrů. Tak vzniklo i moře Darkov - velké jezero na povrchu nedaleko dolu.
Ražba v havířské hantýrce znamená přípravu pracoviště, porub pak samotné ,,vyuhlování." V čele ražby se navrtá kolem 80 děr hlubokých dva metry a napěchuje se do nich asi metrák dynamitu. Dřív se vrtalo sbíječkami, dnes jsou na to stroje. Havíři se pár set metrů od odstřelu schovají do přetlakového stanu - malá kukaň ze silného igelitu - a bác. Někdy se na dole vyvolává umělé zemětřesení, a to je pak jiné kafe. Do 90 metrů dlouhých vrtů se nacpe kolem čtyř tun nálože a mocná exploze uvolní pohyb slojí, který by jinak horníky mohl zaskočit a ohrozit závalem. Na tyhle rány má důl Darkov vlastní seismickou laboratoř.
,,Matěj, usměj se! Mam naděje, že maš tež nogi umyte," hecují se polští havíři. Ze stropu crčí voda, která je kvůli rozpuštěným minerálům slaná. Na důlních světlech jsou z ní místy i 30 centimetrů dlouhé krápníky. Vodu odčerpává vzduchové čerpadlo zvané ,,babač", vzduch na čelo ražby žene ohromná roura pod stropem zvaná lutna. Teploty na pracovišti ve vysokém vlhku přesto atakují třicítku a člověk je do minuty mokrý jako myš.
Darkov má 120 kilometrů činných chodeb. Tenhle visutý vláček je vedle klasického kolejového vláčku a nové lanovky jedním z několika způsobů, jak nestrávit celou šichtu jen cestou na pracoviště. S kosmonauty sdílejí horníci asi jednu častou otázku. Ano, záchody tu jsou. Suché, za plentou z černého igelitu a od ražby většinou dost daleko. ,,Sere se, gde popadne. A prdel se utira o hajcmany," směje se jeden horník. Hajcmany jsou ocelové žebrové výztuže šachet. Tvrdá práce, tvrdý jazyk, říká se o havířích.
Vápno, kterým se v šachtách bělí stěny, snižuje riziko výbuchu směsi důlního prachu s metanem. Když dojde na nejhorší, mají šíření exploze zabránit pod stropem zavěšené křehké polystyrénové nádoby nebo igelitové pytle plné vody. Tlaková vlna je roztrhá a voda ji zastaví.
Havíři mají osmihodinovou šichtu, z toho hodinu a půl jim v samotném dole zabere cesta na pracoviště a zpátky. Toto malé vlakové nádraží je skoro kilometr pod zemí.
Tito pánové jsou podzemní ,,ajznboňáci", kteří se v depu starají o to, aby mašinky byly spolehlivě v provozu.
Jedno z nástupišť lanovky v tak zvané sváživé šachtě (od slova svah, šachta je totiž ,,šikmá"). Nasednout i vysednout není pro začátečníka bez určitých rizik - spíš trapasu, než úrazu. Ale svezení je o to příjemnější.
Ariadnina linka ven z labyrintu.
Čtyři směny, 24 hodin denně, od neděle do neděle. Tak funguje Darkov.
A pro tohle se to všechno dělá. "S novými technologiemi je plán těžby na 20 let, a ani to nemusí být konečná. Množství zásob je obrovské," tlumočí mluvčí Vladislav Sobol názor generálního ředitele Klause-Dietera Becka, který si ve firmě nechává říkat křestním jménem. Dnes se na Darkově ročně vytěží kolem 3,5 milionů tun, v celém OKD to roku 2007 bylo 12,8 milionů tun, což byly pátá nejvyšší hodnota v Evropě. Nejvíc OKD vytěžily roku 1980 - 24,7 milionů tun. Uhlí z OKD jde hlavně do elektráren a koksoven.