Nepracujete dobře, máte výpověď. Soud řekl, jak ji dát

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 19. 11. 2013 8:20
Nejvyšší soud upřesnil pravidla pro doručování vytýkacího dopisu e-mailem.
Pracovní únava. Ilustrační foto
Pracovní únava. Ilustrační foto | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Pro doručování takzvaných vytýkacích dopisů, upozorňujících zaměstnance na porušování jeho povinnosti, platí stejná pravidla jako pro samotnou výpověď. Konstatoval to Nejvyšší soud ČR, když rozhodoval o platnosti výpovědi bývalého právníka zaměstnaného v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

Také vytýkací dopisy, pokud mají vést k výpovědi z pracovního poměru, je tedy nutné doručovat do vlastních rukou. Stejně jako u samotné výpovědi k tomu lze použít i e-mail, avšak jen při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce.

Pracovník musí s doručováním elektronickou poštou předem souhlasit. Aby zaměstnavatel předešel pochybnostem a zabránil možným obstrukcím, musí podobně významné e-maily označit elektronickým podpisem, který je potřeba také na straně zaměstnance kvůli potvrzení o doručení. Podobně jako u výpovědi tedy ani u vytýkacího dopisu nestačí, když je zaslán „obyčejným" e-mailem.

Stačí obyčejný mail? Zásadní otázka

Výpověď svému zaměstnanci dala Kancelář Poslanecké sněmovny dopisem z 28. března 2011. Důvodem bylo, že se „neustále opakují a stupňují" nedostatky v jeho práci. Odkázala přitom na předchozí upozornění, čímž byla podle názoru zaměstnavatele splněna zákonná podmínka výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti.

Zaměstnanec byl písemně několikrát od srpna 2010 upozorněn na konkrétní nedostatky. S uváděnými důvody však nesouhlasil a poukazoval mimo jiné na spory se svými přímými nadřízenými nebo nekonkrétní zadání některých úkolů. Kvůli údajné neplatnosti výpovědi se pak obrátil i na soud.

Městský soud a následně i Krajský soud v Praze řešily v tomto sporu několik otázek, z právního pohledu nejzajímavější ale otevřel krajský soud. Bez ohledu na to, kdo měl ve sporu o neplnění pracovních úkolů pravdu, totiž označil výpověď za neplatnou i kvůli formálnímu důvodu:

Okamžitá, nebo normální výpověď?
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Okamžitá, nebo normální výpověď?

Zákoník práce rozlišuje mezi porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní povinnosti a méně závažným porušením pracovní povinnosti.

Porušení pracovní povinnosti nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo ke ,,standardní" výpovědi z pracovního poměru.

Závažné porušení pracovní povinnosti je důvodem ke ,,standardní" výpovědi, samozřejmě také bez nároku na odstupné.

Méně závažná porušení pracovní povinnosti jsou důvodem k výpovědi jen tehdy, jde-li o soustavné zaviněné porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci a byl-li zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi.

O soustavné méně závažné porušování se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Písemné upozornění na možnost výpovědi, které je podmínkou pro výpověď z důvodu soustavného méně závažného porušování pracovních povinností, nebylo doručeno do vlastních rukou, nýbrž „prostým e-mailem". Příslušné lhůty podle zákona tak vůbec nezačaly běžet - výpověď lze přitom podat nejpozději do uplynutí šesti měsíců od písemného upozornění.

S tímto argumentem pro změnu nesouhlasil zaměstnavatel, tedy Kancelář Poslanecké sněmovny. Zákoník práce podle ní nevylučuje doručení tohoto upozornění prostým e-mailem. Fakt, že bylo zaměstnanci doručeno a že se s ním nesporně seznámil, vyplývá prý také z toho, že na upozornění reagoval.

Kancelář se proto obrátila s takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Právě řešení otázky, zda toto písemné upozornění musí být doručeno do vlastních rukou, pak soudci označili za významné, protože ji dosud neřešili.

Co patří do vlastních rukou

Nejvyšší soud konstatoval, že podle zákoníku práce musí zaměstnavatel doručovat do vlastních rukou nejen výpověď, ale i další jiné písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, například i jmenování nebo odvolání z vedoucí funkce, nebo důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový nebo platový výměr. Do vlastních rukou musí být doručen i záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Upozornění na možnost výpovědi (a prokazatelné datum jejího doručení) bylo přitom v tomto sporu předpokladem pro výpověď, takže se týká skončení pracovního poměru a musí být podle Nejvyššího soudu doručeno do vlastních rukou. V opačném případě nebyla tato podmínka pro výpověď splněna.

Podle zákoníku práce doručuje zaměstnavatel zaměstnanci písemnost do vlastních rukou „na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může ji doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb".

Mailem? Jen s elektronickým podpisem

Podmínku doručení do vlastních rukou tak sice lze splnit i prostřednictvím elektronické pošty, musí však přitom být splněny požadavky zákoníku práce. S takovým způsobem doručování především musí zaměstnanec písemně souhlasit a poskytnout zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování.

Další podmínkou je, že e-mail musí být podepsán elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Za doručený se pak považuje dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Pokud se tak nestane do tří dnů od odeslání nebo se e-mail vrátí jako nedoručitelný, není doručení právně účinné.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3693/2012

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!

 

Právě se děje

Další zprávy