Praha - Platební neschopnost v Česku výrazně roste. Počet zahájených insolvenčních řízení se každý měsíc vytrvale zvětšuje už od května, počet návrhů na osobní bankroty se v březnu meziročně až ztrojnásobil.
"Roste počet návrhů a proporcionálně i počet povolených oddlužení. Není důvod domnívat se, že v současné ekonomické situaci by tento trend neměl v následujícím roku a půl až dvou letech pokračovat," soudí Libor Nevšímal, člen představenstva společnosti Naxos, která se zabývá zpeněžováním majetku úpadců.
Zřejmě se tak i v Česku naplňuje scénář, který počátkem roku naznačil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podle něj opíše světová finanční krize křivku ve tvaru W.
Světlo na konci tunelu? Uvidíme
"První V" už finanční krize zřejmě opsala, přičemž Česku se víceméně vyhnula. Kde na křivce "druhého V" se nachází česká ekonomika teď?
Podle Tůmy rozhodne vývoj v zahraničí v právě začínajícím čtvrtletí. "V otázce, zda vidíme světlo na konci tunelu, jsem však mírným optimistou," řekl Tůma ČTK.
Jen za první dva měsíce letošního roku zaznamenaly české soudy 1280 insolvenčních návrhů. To naznačuje o polovinu rychlejší nárůst insolvence firem a občanů než vloni, kdy za celý rok padlo 5306 insolvenčních návrhů. Pokud by současné tempo vydrželo, padlo by letos návrhů 7680.
Návrhů na osobní bankrot v meziročním srovnání let 2008 a 2009 přibylo v únoru podle společnosti Naxos bezmála dvojnásobně, v březnu pak dokonce skoro trojnásobně (viz graf Osobní bankroty).
Princip je jednoduchý. Kvůli poklesu zakázek z první vlny finanční krize, má čím dál víc zaměstnavatelů problémy udržet objem výroby, platit lidem výplaty a věřitelům úvěry. Ti proto na dlužníky podávají víc návrhů na konkurz.
Firmy začínají krachovat a první vlna finanční krize se tak zhruba po roce přelévá do druhé.
Zaměstnancům mezitím klesají platy nebo ztrácí práci úplně. Stále více lidí tak má potíže ustát své závazky a dluhy. Roste tak také počet návrhů na osobní bankrot.
Vládní protikrizový tým NERV dal už dříve dohromady soubor opatření, která mají hrozící vlně bankrotů zabránit. Součástí opatření je i návrh novely insolvenčního zákona, který počátkem března schválila vláda.
Při předlužení na sebe firmy podle novely nebudou muset podat insolvenční návrh. Kvůli úhradě pohledávek nebudou muset automaticky prodávat majetek.
Podniku by tak místo zániku a rozprodeje mohl přežít reorganizací nebo oddlužením. A lidem nebo aspoň části z nich by tak zůstala práce.
NERV nabízí pomoc, rozhodnou poslanci
Zaměstnanci podle návrhu také mají dostat své mzdy i v měsících, kdy je na podnik kvůli krizi vyhlášeno moratorium nebo insolvence. A to zpětně až od prvního září 2008.
Vlna bankrotů by tak měla být díky těmto opatřením NERVu mnohem nižší. V řeči křivek pak snad ono W bude mnohem plytší. V lepším případě půjde spíš o křivku tvaru U, v horším o L.
"V pátek se novelou bude na mimořádné schůzi zabývat parlament," upřesnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke.
Jestli získají návrhy podporu a v jaké podobě, to se teprve uvidí. Šéf socialistů Jiří Paroubek sice novelu uvítal. Zárověň ale dodal, že zákon je vypracován špatně. Nelíbí se mu, že koaliční návrh počítá s uhrazením mezd za tři měsíce a požaduje prodloužení lhůty na pět měsíců.
