Brusel, Praha - V Bruselu se v neděli sešli nejvyšší představitelé států a vlád zemí Evropské unie, aby se znovu pokusili nalézt východisko z finanční a hospodářské krize.
Neformální summit pod českým vedením má zkoordinovat aktivity jednotlivých členských zemí společenství. Češi se budou také snažit ostatní země přesvědčit, aby se vzdaly protekcionismu.
Premiér Mirek Topolánek (ODS), který vrcholnou schůzku EU řídí vůbec poprvé, už dřív protekcionismus v době krize označil za hašení požáru benzinem. Nyní zopakoval, že Unie ještě nikdy takové krizi nečelila, protože čelí hned několika krizím - finanční, reálné ekonomiky a také energetické.
Nechceme další železnou oponu
Topolánek ještě před jednáním na ČT 24 řekl, že EU není rozdělená, alespoň ne víc než kdykoli předtím. Summit má podle něj ukázat, že se nesmí dělit na staré a nové země, malé a velké, východ a západ a podobně.
Jeho maďarský kolega Ferenc Gyurcsany požadavek na jednotu formuloval takto: "Nesmíme dopustit vznik nové železné opony." Zástupci střední a východní Evropy se před zahájením bruselského summitu sešli na polské ambasádě a ostře vystoupili proti protekcionismu.
"Všichni chceme, aby se EU vystříhala projevů protekcionismu a egoismu," řekl po skončení polský premiér Donald Tusk. Polský premiér a předseda Evropské komise José Barroso se pak na tiskové konferenci vyslovili i pro zachování pravidel vnitřního trhu.
Ještě několik okamžiků před vrcholnou schůzkou Gyurcsány navrhl, aby vznikl fond na pomoc finančnímu sektoru zemí střední a východní Evropy ve výši 160 až 190 miliard eur
Komise posvětila krok Francie
Hlasy volající po protekcionismu přichází především z Francie a Itálie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy žádá ochranářská opatření pro země Evropské unie na úkor Spojených států. Chránit chce ale také Francii na úkor dalších členů Evropské unie.
V uplynulých týdnech například prohlásil: "Když se postaví továrna Renaultu v Indii, aby se auta značky Renault prodávala Indům, to je ospravedlnitelné. Ale aby se postavila továrna určitého výrobce, aniž bych citoval jeho jméno, v Česku a aby se prodávala jeho auta ve Francii, to už je neospravedlnitelné."
Včera nicméně Evropská komise vyslovila souhlas s plánem francouzského státu na pomoc domácím automobilkám a řekla, že se vyhýbá protekcionistickým opatřením.
Francie slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroën během pěti let šest miliard eur výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody.
Problémy mají i další evropské automobilky. Největší evropská automobilka Volkswagen letos propustí po celém světě 16 500 pracovníků zapůjčených od personálních agentur.
O práci tak přijdou všichni agenturní zaměstnanci, které VW zaměstnává. Podobně postupují i další firmy, které zasáhla hospodářské krize.
Klaus: Setkání nepřinese racionální řešení
Na summitu by se mělo podle ČT24 kromě protekcionismu hovořit také o obnovení úvěrových toků v ekonomice, regulaci bank či podpoře bankovního sektoru a průmyslu Evropské unie. Topolánek chce své kolegy nabádat také k tomu, aby se jejich země co nejdříve vrátily k plnění střednědobých rozpočtových cílů.
I když mimořádné setkání svolalo do Bruselu české předsednictví, prezident Václav Klaus je k jeho závěrům velmi skeptický. Tvrdí, že setkání nepřinese racionální ekonomické řešení krize ani dalších problémů s ní spojených. Klaus opakovaně poukazuje na to, že krize je standardní fenomén.
Z návrhu závěrečného prohlášení z dílny českého předsednictví vyplývá, že summit by měl vyzvat k dodržování pravidel vnitřního trhu. Zatím však není jasné, nakolik vládne mezi unijními politiky ohledně protikrizových opatření shoda.
Diplomaté upozorňují, že Sarkozy by rád svolal mimořádný summit eurozóny, což mnozí odmítají. Evropské komisi se zase nelíbí některé finanční injekce, které nejrůznějším sektorům ekonomiky poskytují jednotlivé státy. V mnoha případech totiž může jít o nedovolenou státní pomoc.
České předsednictví EU tvrdí, že summit, kterému ještě předchází schůzka států střední a východní Evropy, je předehrou před regulérním summitem, který se uskuteční 19. a 20. března.
Není však vyloučeno, že neshody mezi státy mohou propuknout naplno už nyní.
