Praha - Desetitisíce lidí pracujících na úřadech se nejspíš už tento týden dozvědí, zda na jejich výplatní pásce bude menší částka, nebo zda v horším případě dokonce přijdou o místo. Hledání způsobu, jak snížit platy úředníků v roce 2010 o čtyři procenta, vrcholí.

O konkrétním způsobu, jak naplnit Janotův balíček, měla podle informací Aktuálně.cz jednat už minulý týden porada ekonomických ministrů. "Zatím nepadlo žádné rozhodnutí, ani doporučení. Diskuze bude pokračovat na poradě ekonomických ministrů příští týden," řekl mluvčí vlády Roman Prorok. Teprve poté rozhodne vláda jako celek.

Bude to klíčový verdikt, který spustí lavinu dalších kroků. Jednotlivé úřady totiž většinou vyčkávají, na čem se ministři dohodnou. Úřady samy mohou rozhodnout jen o snížení - nebo úplném zrušení - takzvaného osobního příplatku, tedy nenárokové části platu.(O složení platů ve státní správě čtěte podrobněji v rámečku).

O případném snížení základní složky - tedy částek určených pro jednotlivé platové třídy a stupně - může rozhodnout pouze vláda. Státní zaměstnanci mají ale narozdíl třeba od soukromé sféry jednu nevýhodu: o část platu mohou přijít ze dne na den, aniž by se musela upravovat jejich smlouva.

„Momentálně se provádí analýza dopadů jednotlivých možností," říká k tomu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Také anketa online deníku Aktuálně.cz mezi zástupci úřadů potvrdila, že zatím prakticky všichni čekají na rozhodnutí vlády. O konkrétním způsobu snížení platů pak chtějí jednotlivé rezorty rozhodnout do měsíce.

O základu platu může rozhodnout jen vláda

„V zásadě připadají v úvahu dvě varianty. Pokud vláda sníží stupnice platových tarifů, dojde ke snížení základní složky platu. Ostatních složek platu se snížení dotkne v menší míře. Pokud tak vláda neučiní, projeví se snížení objemu mzdových prostředků o čtyři procenta plně ve snížení ostatních složek platu," potvrzuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Snižování pouze nenárokové složky platu by však přineslo problémy třeba ve školství. Jak říká například třicetiletý učitel Pavel Dvořák, takzvaní provozní a správní zaměstnanci škol zpravidla nemají stanovenou pohyblivou složku mzdy, ale pouze základní. Škola by jim tedy nemohla sama nic ubrat a o to více by o peníze přišli učitelé.

Pouze jediný úřad - ministerstvo zahraničních věcí - má už jasno, alespoň podle odpovědi v naší anketě: „Snížení finančních prostředků na mzdy se projeví v pohyblivé složce platu," říká Jiří Beneš z tiskového oddělení ministerstva.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň upozorňuje, že snižování platů se nedotkne zdravotnických pracovníků v zařízeních spadajících přímo pod ministerstvo. „Jejich platy zmrazeny nebudou. Budeme usilovat, aby se rozpočtové škrty v nemocnicích neprojevily. Musíme si uvědomit, že nejsou financovány ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění," říká.

Souhlas zaměstnance není potřeba

V běžné soukromé firmě platí, že zaměstnavatel nemůže snížit základní složku mzdy bez souhlasu zaměstnance (určitou výjimkou je mzdový výměr). Jestliže pracovník na dohodu o snížení nepřistoupí, zůstane mu buď dosavadní mzda, nebo mu firma může dát výpověď - platí přitom dvouměsíční výpovědní lhůta a povinné tříměsíční odstupné.

Firma mnohdy riskuje soudní spor kvůli pravdivosti výpovědního důvodu, výhodnější je pro ni tedy skončit pracovní poměr dohodou za přinejmenším stejných podmínek.

Ve státní správě však toto pravidlo nefunguje. Pracovní smlouva totiž neobsahuje konkrétní částku základního platu, ale „pouze" odkaz na platový výměr, stanovující příslušnou platovou třídu a stupeň. Jestliže vláda svým nařízením tuto částku zvýší nebo sníží, mění se automaticky i základní plat - nejde o změnu pracovní smlouvy a není potřeba souhlas zaměstnance. Změnu mu dokonce stačí oznámit až v den, od něhož je účinná.

Jestliže se tedy státnímu zaměstnanci nebude snížení platu líbit, může se zkusit dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou, případně sám podat výpověď - v tom případě ale nemá nárok na odstupné.

Také proto zatím úřady nespěchají a o případném propouštění zatím ještě podrobněji nehovoří.

Přijde i propouštění

Ministerstvo průmyslu a obchodu a jím řízené organizace sníží k 1. lednu 2010 počet zaměstnanců o téměř 150, což je 6,7 procenta z dosavadního počtu. „Situaci ohledně snížení platů pro zbylé zaměstnance v roce 2010 to ovšem neřeší, protože ve vládou schváleném státním rozpočtu na příští rok nám byly platy za tyto zaměstnance plně odebrány," vysvětluje mluvčí Tomáš Bartovský.

Některé úřady očekávají, že především zruší dosud neobsazená pracovní místa a „ušetřené" peníze tak rozdělí mezi zbylé zaměstnance. To lze ovšem jen tam, kde takto nepostupovali už dosud.

„Jistě se budeme snažit zachovat přiměřený objem prostředků na platy k odměňování špičkových zaměstnanců. To je spojeno se snižováním počtů zaměstnanců, ovšem nečekáme pokles pod dosavadní úroveň 2-3 procent neobsazených míst," říká místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního úřadu Karel Štencel.

Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka tvrdí, že úřad už nebude snižovat počet zaměstnanců. V to věří také mluvčí generálního ředitelství Hasičské záchranné služby Petr Kopáček. „Početní stavy hasičů jsou navíc dány usnesením vlády, takže změnit by je musela ona," připomíná.

Máte už konkrétní informace o snižování platů na vašem úřadě? Napadají vás nějaké lepší úspory? Rádi si přečteme váš názor. Napište nám do diskuze nebo přímo autorovi.