Olomouc - Jeden ze symbolů rozvoje věrné energie v Česku, elektrárny na Mravenečníku v Jeseníkách v nadmořské výšce přes 1300 metrů, má na kahánku.
Olomoucký kraj totiž podle informací deníku Aktuálně.cz nevydal souhlas s výstavbou dvou nových sedmdesátimetrových stožárů, které měly nahradit stávající tři - o třicet metrů nižší - větrníky.
Ty spustila v roce 1998 do provozu jako ukázkové elektrárenská společnost ČEZ. Větrníky na Mravenečníku byly jedny z prvních funkčních v Česku a jedny z nejvýše položených v Evropě. V současné době jsou větrníky odstavené a nefungují, kolaudační řízení přitom počítá s tím, že na Mravenečníku zůstanou až do roku 2018.
Vyšší a výkonější
Místo tří odstavených nyní chtěla na Mravenečníku plzeňská společnost Benoco postavit dvě nové věže. Elektrárny měly být výrazně vyšší a výkonnější. Podle zástupců plzeňské firmy, která projekt od ČEZu převzala, nové elektrárny jsou na Mravenečníku přijatelné a neohrozí ani krajinný ráz ani jesenickou přírodu.
Krajský úřad v Olomouci však nyní rozhodl jinak a vyslovil s projektem nesouhlas. Nové elektrárny na Mravenečníku podle krajských úředníků výrazně naruší krajinný ráz, ovlivní životní prostředí živočichů v celé lokalitě a také provoz letadel. Celý projekt je v rozporu s územním plánem rozvoje Jeseníků. Ve zpracované dokumentaci navíc například chybí porovnání se situací, kdy v roce 2019 na Mravenečníků elektrárny nebudou vůbec.
"V průběhu procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo jednoznačně prokázáno, že celospolečenský zájem na realizaci záměru významně převažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny - konkrétně nad zájmem ochrany přírodních hodnot území evropského významu v CHKO Jeseníky a proto k záměru vydává z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí Krajský úřad nesouhlasné stanovisko," uvedl ve svém rozhodnutí kraj.
Olomoucký kraj je tak další, který vytáhl do boje proti některým záměrům na stavbu větrných parků. Krajský úřad Jihomoravského kraje zase nesouhlasí s výstavbou větrného parku ve Vranovské Vsi na Znojemsku. Hlavním důvodem je výrazné ovlivnění krajinného rázu, který by stavba elektrárny přinesla.
Nesouhlasíme, nechceme
"Hlavním důvodem pro vydání nesouhlasného stanoviska je výrazné ovlivnění krajinného rázu," uvedla ve stanovisku kraje vedoucí odboru životního prostředí Anna Hubáčková.
Ve zdůvodnění je mimo jiné zdůrazněno nevhodné umístění větrníků "do pohledově exponované volné části venkovské krajiny s převažujícím venkovským využitím". Podle kraje charakter staveb neodpovídá konkrétnímu národopisnému regionu.
Jihomoravský krajský úřad obdobně v srpnu letošního roku vydal nesouhlasné stanovisko k projektu výstavby větrných elektráren, které v obci Rešice na Znojemsku nedaleko Jaderné elektrárny Dukovany chtěla postavit společnost ČEZ.
Větrná energetika má zatím 200 MW instalovaného výkonu a zaujímá ve výrobě elektřiny mezi obnovitelnými zdroji až čtvrté místo, daleko za vodou, biomasou a bioplynem.
V Česku je nyní na dvě sta větrných elektráren, připravuje se stavba dalších. Úřady nyní například posuzují projekt největší tuzemské farmy u obce Moldava v Krušných Horách.
