Malé, ale horké. ČEZ dodá 120 elektráren na teplo

Karel Toman
6. 12. 2011 5:30
Zatím se ČEZ zaměřuje na výtopny a firmy, časem by chtěl dodávat "kogenerace" i do domů
Luděk Bobek, místopředseda samosprávy jednoho paneláku a jeho příležitostný kotelník.
Luděk Bobek, místopředseda samosprávy jednoho paneláku a jeho příležitostný kotelník. | Foto: Karel Toman

Praha - Do roku 2020 chce ČEZ v Česku instalovat nejméně 120 nových kogeneračních jednotek - malých plynových elektráren, které přímo v místě a s minimálními ztrátami dodají kromě elektřiny také teplo, a některé i chlad.

ČEZ tak chce postupně nahrazovat hlavně staré městské kotelny, a s desetiprocentním podílem se tak stát jedničkou v oboru.

Zatím se ČEZ zaměřuje spíš na větší městské výtopny a průmyslové podniky. Svou miniaturní plynovou elektrárnu a teplárnu na klíč v jednom balení by ale časem mohly mít také paneláky a rodinné domy.

"Zabýváme se instalací malých kogeneračních jednotek s elektrickým výkonem od 100 kW do 5 MW. K dosažení našeho strategického cíle musíme do našeho portfolia zahrnout minimálně 120 nových jednotek při průměrném instalovaném výkonu jedné jednotky 1,6 MW," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Jan Beneš.

2020: kogenerace o výkonu čtvrtiny Počerad

Dnes ČEZ provozuje 45 kogeneračních jednotek s celkovým výkonem 12 megawatt. Příští rok podnik dodá devět dalších, v různé fázi jednání má asi stovku nových "obchodních příležitostí". Do roku 2020 tak chce zvýšit celkový výkon na 200 megawatt.

"Z toho je patrné, že instalace malých kogeneračních jednotek je teprve na začátku," vysvětlil Beneš. Pro srovnání: plánovaná paroplynová elektrárna Počerady má mít výkon 840 megawatt.

Tendr na dodávku těchto zařízení ČEZ stále nedokončil, a nechce proto o něm podávat žádné informace."Pokud to vztáhneme k cílové hodnotě, hovoříme o investicích v řádu miliard korun," uvedl před časem Michal Rzyman, generální ředitel společnosti ČEZ Energo, která se instalací kogeneračních jednotek zabývá.

Velkou výhodou kogeneračních jednotek je jejich účinnost, která dosahuje 80 až 90 procent, zatímco klasické velké elektrárny mají účinnost jen kolem 30 procent.  Oproti starým kotelnám na tuhá paliva kogenerace také podstatně míň znečišťují ovzduší.

Výrobou proudu se šetří na účtech za teplo

V jihomoravském Adamově například ČEZ nově vymění starou technologii tamní městské kotelny. Tamní kogenerační jednotka bude od příštího roku dodávat do sítě proud, a cena tepla pro obyvatele Adamova tím klesne.

V Bystřici nad Pernštějnem zase nová jednotka doplní dva stávající kotle na dřevní štěpku, čímž stabilizuje ceny za teplo, ale také sníží emise a dopravní zátěž v okolí.

Ve Vrchlabí zase ČEZ vymění starou a ztrátovou kotelnu v podniku NKT Cables, pro který bude nová jednotka fungovat současně jako záložní zdroj elektřiny pro případ výpadku proudu.

Tyto jednotky o ročním výkonu kolem dvou megawatt jsou ale pořád obři oproti té, která od letošního října funguje v jedné pražské základní škole.

Tamní jednotka má výkon "pouhých" 30 kilowatt. Účinnější technologie a také fakt, že dodává proud do sítě Pražské energetiky, ušetří škole na účtech za energii desítky tisíc korun ročně.

"Několik set tisíc" miniaturních elektráren

Takové úspory jsou lákavé i pro domácnosti, a podle ČEZ jsou už proto tyto takzvané mikrokogenerace třeba v Německu hodně populární.

"Mikrokogenerace je podle nás velmi perspektivní cestou. Tento trend si nechceme nechat uniknout," vysvětlil Michal Rzyman, proč letos v říjnu tamní miniaturní kogenerační jednotku ČEZ spustil.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž před časem Aktuálně.cz řekl, že v budoucnu se v domácnostech uplatní "několik set tisíc" takovýchto malých plynových motorů na výrobu tepla a elektřiny.

Domu s takovým zařízením by pak k energetické samostatnosti teoreticky stačila jen přípojka na plyn. Tyto jednotky mají navíc výhodu v tom, že kromě tepla umí dodávat i chlad.

"Nemá to být ani příliš velké, ani příliš hlučné zařízení," řekl Kříž.

"Podle toho, jak tento trend roste každým rokem v zahraničí, zejména ve vyspělých ekonomikách Evropské unie, se dá brzy očekávat zvýšení obliby také u spotřebitelů v České republice," sdělil mluvčí ČEZ Jan Beneš, podle kterého jde o část dlouhodobější strategie ČEZ Energo, protože zatím je tuzemská poptávka malá.

Vloni ČEZ ohlásil zásadní obrat své dosavadní podnikové strategie, když upustil od další zahraniční expanze a rozhodl se zaměřit více na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín a domácí trh s energiemi včetně dodávek tepla.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy