Riga /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - "Měli bychom se podívat směrem k našim severním sousedům. Lidé tam žijí velmi umírněným životem a myslí hlavně na jeho kvalitu, ne na bohatství," shrnuje přední lotyšská politoložka Žaneta Ozolinová hlavní poučení z krize, kterou teď její země prožívá.
Žaneta Ozolinová je kandidátkou věd z univerzity v Kyjevě a profesorkou na Lotyšské univerzitě, kde vede Oddělení politických věd. Je také ředitelkou tamního Moderního institutu společenského a politického výzkumu
A.cz: Je současná krize Lotyšska výsledkem selhání jeho politických elit? Nebo je země spíše obětí chyby globálního ekonomického systému?
Nejsnazší by samozřejmě bylo svalit všechnu vinu na bedra politické elity. Problém ale je, že kdyby nebyla globální finanční krize, politici by pravděpodobně tolik neselhali. Určitý podíl viny politická elita určitě nese, například že nezasáhla do přílivu úvěrů do země a jejího zadlužování. Globální ekonomika k situaci přispěla také. Jak můžeme dnes vidět, jsou dvě skupiny zemí: ty s dobře vyvinutou ekonomickou i sociální infrastrukturou a země rozvojové. A právě ty země, které byly na vzestupu po dlouhé transformaci, zasáhla teď krize nejvíc. To platí na Lotyšsko i například Estonsko.
A.cz: Co teď musí vláda udělat, aby se situace Lotyšska zlepšila?
Kdybych to věděla, tak jsem ve vládě a ne nezávislý akademik. Ale vážně. Musí přijít s plánem, jak zemi vymanit ze současné krize. A nestačí jen vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem, mnohem důležitější je jednat s celou společností. Chce to jasnou zprávu, které kroky potřebuje podniknout celá společnost jako taková. Zadruhé potřebujeme širokou společenskou debatu o tom, co se stalo špatně. A to nejen na straně politických elit, ale i u nás samotných, tedy jednotlivců. A zatřetí potřebujeme přehodnotit chod veřejné správy, ekonomiky, vzdělání a vědy. Z tohoto pohledu je tu vhodná možnost přehodnotit, jakým způsobem fungovala naše společnost.
A.cz: Zmínila jste chyby, které udělali samotní Lotyši. Co jste tím myslela?Ti, co si vzali u bank velké půjčky, aniž by přemýšleli o tom, jak je splatí, by také měli nést určitou spoluzodpovědnost.
A.cz: Jakou zodpovědnost myslíte? Ti lidé teď zkrátka mají dluhy, které buď splatí, nebo zbankrotují. Není to naopak částečně vina bank, že si neprověřily nebo nechtěly prověřit schopnost klientů splácet?
Ne. Banky poskytují peníze, když o ně lidé žádají. Je ale rozdíl koupit si byt se dvěma pokoji nebo s šesti pokoji, když jich tolik nepotřebujete. Když máte nižší plat, neberete si prostě jednu půjčku za druhou... Měli jsme apetit obra, ale v podstatě jsme zůstali trpaslíkem.
A.cz: Lotyšská vláda musí kvůli podmínkám Mezinárodního měnového fondu, který jí poskytl peníze na záchranu ekonomiky, udělat velmi zásadní rozpočtové škrty. Co si myslíte, že udělají se sociálním napětím v zemi?
Na to je velmi těžké odpovědět, protože zatím není zveřejněno dost informací o tom, kde škrty zasáhnou nejvíc. Lidem by se lépe organizovaly životy, kdyby věděli, co vláda plánuje. Zatím ale žijeme v jakémsi informačním vakuu a izolaci od toho, co se děje mezi vládou a Mezinárodním měnovým fondem. Jedna věc je ale jistá: s blížícím se létem sociální napětí jen tak nezmizí.
A.cz: Myslíte si, že nový premiér Valdis Domrovskis má šanci tohle vakuum vyplnit a situaci zvrátit?
Doufám. Musí teď nastudovat celou agendu a to, co už bylo s fondem dohodnuto. Tyto dohody asi zásadním způsobem neovlivní, může ale řídit dialog mezi vládou a společností.
A.cz: Jaké poučení podle vás lotyšský vývoj vysílá Evropě?
Pokusila bych se na to odpovědět trochu symbolicky. Lekce je v tom, že můžete utratit jen tolik peněz, kolik vyděláte. Že si nemůžete půjčovat peníze, aniž jste mysleli na to, jak je vyděláte. Tragédie naší země je, že nemyslela na to, jak peníze vydělat, jak investovat do vědění, technologií a vzdělání. Druhá lekce je, že bychom se měli podívat směrem k našim severním sousedům. I dobře zajištění lidé v těchto dobře zajištěných zemích nejezdí v mercedesech a BMW a nestaví si paláce. Žijí velmi umírněným životem a myslí hlavně na jeho kvalitu, ne na bohatství.
A.cz: V souvislosti s krizí ve východoevropských zemích se také mluví o tom, že Rusko jí bude chtít využít k posílení svého kdysi ztraceného vlivu v regionu. Například tím, že bude skupovat strategické podniky. Myslíte si, že to je oprávněná obava?
Je přece na vládách, komu takové společnosti prodají nebo ne. Jsou určitá pravidla volného trhu, která respektujete nebo ne. A jestli prodej ovlivňuje strategický zájem země, pak na to musí reagovat. Rusko vždycky tvrdilo, že chce kupovat strategické subjekty, na tom není nic nového, co by nějak souviselo s krizí. Záleží tedy jen na politice dané země.
