Brno - Lhaní o příjmech při získávání úvěru na pořízení například televizoru není jenom nepatrný přestupek, ale má se ně něj pohlížet stejně jako na trestný čin.

A to ani v případě, že se člověk, který o svých příimech lhal, snaží úvěr splácet.

Nejvyšší soud tak smetl ze stolu argumenty exministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která se zastala muže z Liberecka, odsouzeného za lhaní při získání úvěru na koupi nové televize.

Kovářová totiž na Nejvyšší soud poslala mimořádnou stížnost v případě muže, který získal od společnosti Essox úvěr na koupi plazmového televizoru a přehrávače DVD za 16 tisíc. Při vyřizování půjčky ale muž uvedl, že vydělává přes 11 tisíc korun, jeho příjem ale byl pouze pět tisíc korun - navíc jeho náklady na bydlení činily 8 tisíc korun.

Příliš přísný trest

Úvěr sice muž několik měsíců splácel, byl ale obviněn z trestného činu úvěrového podvodu. A soud ho potrestal podmínečným trestem vězení na devět měsíců. Rozhodl také, že má úvěrové firmě nahradit způsobenou škodu. Trest dostali i další tři muži, kteří společně koupi vymysleli.

Podle exministryně Kovářové byl trest pro muže, který už byl předtím několikrát trestán za majetkové trestné činy, příliš přísný. To, že jenom lhal o svých příjmech, nemělo být souzeno jako trestný čin.

"Muž sice byl hlavním pachatelem, ale spáchání činu nevymyslel a byl ostatními využit jako bílý kůň. Stupeň společenské nebezpečnosti činu obviněného je nepatrný a nedosahuje nebezpečnosti trestného činu. Muž tak neměl být odsouzen," uvedla ve stížnosti Kovářová s tím, že muž úvěr, který si vzal, splácel.

Společnost Essox navíc podle stížnosti úvěr hned schválila bez ověřování údajů, jenom si prověřila, zda muž nemá kradené doklady.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Františkem Hrabcem ale argumenty exministryně neuznal, v některých bodech je dokonce označil za ne zcela pravdivé. I když ze stížnosti Kovářové i z policejních protokolů vyplývá, že muž úvěr splácel, Nejvyšší soud vlastním šetřením zjistil opak.

Je to nebezpečné počínání

"Muž platit splátky za červen až srpen 2009, pak už úvěr nesplácel. Nyní je vedeno exekuční řízení," uvedli soudci.

Podle Nejvyššího soudu muž při žádosti o úvěr svoje příjmy vědomě nadsadil o 100 procent, naopak náklady na bydlení snížil o šestinu.

To, že muž celý podvod neorganizoval, nemůže být důvodem pro jeho osvobození. "Nelze souhlasit se stížnosti v tom, že stupeň společenské nebezpečnosti činu obviněného muže je nepatrný a nedosahuje nebezpečnosti trestného činu. Z provedených důkazů sice vyplývá, že obviněný nebyl sice hlavním iniciátorem celé akce, ale bez jeho přispění by k jejímu uskutečnění nemohlo dojít," rozhodli soudci.

Podle soudců je nebezpečnost počínání muže zvyšována i tím, za jakých okolností byl úvěrový podvod spáchán. „Spotřební úvěr byl totiž vylákán pouze a jedině k tomu, aby zboží za něj nakoupené bylo vzápětí prodáno pod cenou (údajně neznámé osobě) a obvinění se tak dostali k finanční hotovosti, kterou si mezi sebou rozdělili," rozhodli soudci.

V jednom se ale Nejvyšší soud přece jenom muže zastal. Zrušil verdikt, podle kterého měl úvěrové firmě zaplatit téměř celou výši úvěru. Soud měl totiž při rozhodnutí vzít v potaz, že muž přece jenom část splátek poslal. "Není možné, aby muž platil škodu v celém rozsahu," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.