Krize vyvolala ostrý střet dvou světů: Východu a Západu

Karel Toman
18. 10. 2009 10:10
Autoritářský kapitalismus východu je na koni, demokratický západní selhal
Pohlednice ze sobotního Londýna: Protest proti G20. Protest proti chudobě a nerovnostem.
Pohlednice ze sobotního Londýna: Protest proti G20. Protest proti chudobě a nerovnostem. | Foto: Reuters

Praha - Před světly kamer světových summitů to tak nevypadá. Za nimi se ale mezi dvěma dávnými rivaly strhl boj o jeskyni budoucí prosperity. Oba se přitom snaží porazit společného soupeře - draka střežícího vchod. Tím drakem je dnešní krize.

Každý bojovník představuje jinou školu kapitalismu. Na jedné straně autoritářskou v podání východních ekonomik Číny a Ruska - v téhle škole je ekonomika do značné míry podřízená libovůli vlád. Na druhé straně demokratickou školu vyspělých západních ekonomik v čele s USA a EU, kde mají větší slovo nezávislá pravidla.

Unavený bojovník

Západní bojovník vypadá v tomto příměru vyčerpaněji. Něco v jeho pojetí kapitalismu totiž selhalo. Dokola ale hlásí, že se ze svých chyb poučil a že chce vyhrát. Nebo aspoň remizovat.

Návrat před Velký třesk

  • Kdo chce, může příznak "poučení z krizového vývoje" hledat v samotném západním finančnictví.
  • Státem zachráněné investiční banky jako Goldman Sachs, Morgan Stanley nebo JP Morgan poznaly, že regulace v podobě minimální výše povinných rezerv, není jen „na ozdobu". Změnily se na univerzální banky, kterým opět plynou staré dobré vklady z jejich komerčních větví pod přísným dohledem centrálních bank.
  • Jakoby se tak symbolicky vrátily před rok 1980, kdy na londýnské burze došlo k "Velkému třesku" - k rozdělení bankovnictví na neregulované investiční a regulované komerční. Právě sem sahají rodokmeny globálních investičních bank a fondů velkých tak, že jejich případný pád ohrožuje ekonomiku celé planety.
  • Ve „Velkém třesku" přitom vidí prapůvod dnešní krize i jeho tehdejší iniciátoři.

Především Čína působí naopak podstatně svěžeji.

Vede seznam zemí, které v době konjunktury naspořily obrovské bohatství a z kterého teď posilují svůj vliv ve světě, kde peníze naopak chybí. Skupuje západní krachující podniky i nové státní dluhopisy, hlavně ty americké.

Posiluje svůj vliv v Africe, kde západ jakoby zaspal, investuje mohutně i ve východní Evropě, například v Moldávii a Polsku. Posouvá se k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, její domácí spotřeba má pořád obrovský potenciál.

Zasvěcení pozorovatelé jako například ekonom Pavel Kohout ale varují, že naděje do Číny vkládané jsou další gigantickou bublinou, která praskne. Pak by ovšem vyhrál drak.

Nás zajímá, že podobně naditou peněženku z éry drahé ropy a plynu má také Rusko. Lépe řečeno jeho mocné polostátní společnosti.

Banky, ne tanky

Prokremelské "energofirmy" jako Lukoil nebo Surgutněftigaz v regionu líčí na strategické podniky jako je Česká rafinérská nebo MOL. Jak naznačil časopis Respekt, Tvel a Rosatom možná ovládnou českou atomovou energetiku.  Kreml se tak pravděpodobně snaží obnovit svou někdejší sféru vlivu, tentokrát ale méně hřmotným stylem "banky, ne tanky".

Podle Mirka Topolánka je to pro Česko i celou EU zásadní bezpečnostní a politická otázka. "Rusové vyjednávají s velkými hráči Evropské unie, pronikají do všech plynárenských projektů, ať je to Nabucco, Nord Stream, South Stream. Jestli si někdo opravdu myslí, že zůstaneme svobodní a nezávislí, když budeme proti Evropské unii, tak ho varuji," řekl v rozhovoru pro deník E15.

Do energetických a surovinových zdrojů po celém světě směřuje své investice i Čína. I ona je začíná používat k prosazování svých zájmů, jako například při nedávném ohlášení tvrdého omezení exportu vzácných kovů.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ani západní bojovník není zrovna světec. Čínu a Rusko lze ale stěží označit za demokratické státy. Ani u svých obchodních partnerů nejsou v tomto ohledu nijak vybíravé. Ať už jde o ruské dodávky zbraní Venezuele Huga Chavéze, nebo o čínské zbraně pro režim Roberta Mugabeho v Zimbabwe.

Tato "východní škola" kapitalismu posílila i na summitu G20 v Pittsburghu, kde byla napravena letitá nespravedlnost a rozvojovým zemím byla přislíbena role stálého dozoru nad koordinací světové ekonomiky.  EU přenechá Číně část svého hlasovacího podílu v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), který posílá finanční pomoc státům v potížích.

"Jsme svědky transferu bohatství na Východ," potvrdil pro Aktuálně.cz ekonom Michal Mejstřík a pro televizi Euronews nedávno i Fareed Zakaria.

Je libo kapitál autoritářský nebo hochštaplerský?

Pro západ je tak krize zkouškou jeho vlastní demokracie, v které rád školí ostatní. Účet za krizi totiž zaplatí celé generace jeho daňových poplatníků - voličů. Ti mají zčásti oprávněný pocit, že rozmařilé západní finančnictví "zprivatizovalo zisky a znárodnilo náklady". I oni sami si ale zvykli žít na dluh.

Svět to odnesl dominem vládních záchran bank a automobilek. Východní bojovník to teď svému západnímu spolubojovníkovi občas předhazuje. Naznačuje, že jeho autoritativní škola kapitalismu je stejně legitimní a možná účinnější.

"Nekompetentní" a "chorobně vymyšlenou" politiku, která strhla svět do globální finanční krize, naposledy ostře kritizoval ruský prezident Dmitrij Medveděv 14. září na bezpečnostní schůzce v ruské Jaroslavli.

"Vyzýval rovněž k vybudování nové evropské bezpečnostní architektury, která by Rusku zajistila větší vliv, a to především v bývalém sovětském prostoru," interpretoval jeho vystoupení časopis The Economist.

Deník SME má v motivech Firova SMERu jasno a nijak se tím netají.
Deník SME má v motivech Firova SMERu jasno a nijak se tím netají. | Foto: Aktuálně.cz

Oproti  finančnímu hochštaplerství západní školy se pak některým voličům východní škola jeví jako skutečně lákavá alternativa. A politici typu Roberta Fica toho umí využít. Západ se tím dostává pod tlak. Ochrana veřejných peněz se stává hitem politické poptávky.

"Naším cílem je chránit evropské daňové poplatníky před opakováním temných dní z podzimu roku 2008, kdy vlády musely nalít do bank miliardy euro," zdůvodnil předseda evropské komise José Barroso projekt úplně nové architektury celoevropské finanční regulace, která by měla mít rozsáhlé pravomoci. A to i na úkor členských států EU.

"Ta situace už se nesmí opakovat. A nikdo by neměl počítat s tím, že vláda znovu přispěchá a bude někoho zachraňovat," varoval také Barack Obama v den výročí krachu Lehman Brothers - hypoteční banky, jejímž pádem 15. září 2008 se prasklá bublina amerického realitního trhu definitivně proměnila v globální finanční krizi.

Stejně mluví Gordon Brown nebo Nicolas Sarkozy, když si chtějí došlápnout tu na investiční fondy, tam na ratingové agentury či daňové ráje. Hledá se systém globální regulace finančního sektoru a není vyloučeno, že se aspoň nějaký najde.

Dva se perou, Třetí svět naříká

Vládám na celém světě se mezitím kupí obří deficity. Jak je umořit a neztratit při tom krok s těmi, kdo mají narozdíl od nás našlápnuto? Hlavní otazník téhle krize se zvětšuje s každým uplynulým dnem.

Foto: Reuters

"Debata o fiskální udržitelnosti je a bude zásadní téma pro většinu světových ekonomik. Česká republika není výjimkou," upozorňuje ekonom Tomáš Sedláček ve své analýze From Helsinki With Love.

Chudý svět „globálního Jihu" mezitím potvrzuje čínskou moudrost, že bez boje není nářku.

Do geografického a sociálního pohybu se dala vlna zhruba 200 milionů migrantů, kteří na celém světě přicházejí o práci jako první. Koncem roku 2010 bude podle Světové banky  kvůli krizi žít v extrémní chudobě (tedy asi s dvaceti korunami na den) o 89 milionů lidí více než dnes. V důsledku menší mezinárodní pomoci zemře o 200 až 400 tisíc víc dětí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy