Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek ustoupil svým kolegům. Mezi první a druhou verzí rozpočtu na rok 2009 jim rozdělil ze svých rezerv 10 miliard korun navíc.
Z Kalouskových rozpočtových materiálů, které má Aktuálně.cz k dispozici, tak vyplývá, že necelé procento z rozpočtu může zajistit hladkou debatu o rozpočtu na vládě.
Aby to nebylo vidět
Kalousek poprvé představil rozpočet na příští rok v červnu. Ve středu začne projednávat druhou verzi. Stejné zůstalo prakticky jediné číslo: rozpočtový schodek dosáhne 38,1 miliard. V evropské metodice bude deficit 1,6 procenta HDP.
| Jak vpadala první verze rozpočtu: První čísla o rozpočtu 2009. Kalousek chce tvrdě škrtat |
Jinak se v rozpočtu za dva měsíce měnilo všechno, kromě Kalouska a jeho úředníků však těžko může někdo chápat, co úpravy čísel znamenají konkrétně.
Ministr financí totiž sepsal svůj rozpočet málo průhledně. Do první verze nepočítal peníze, které pošle do České republiky Evropská unie, ani se tam nedostaly částky, které budou mít jednotlivá ministerstva na spolufinancování. V nové variantě už jsou započítány.
Příjmy i výdaje jsou proto v nové verzi vyšší o 97 miliard korun a například výdaje tak v příštím roce dosáhnou 1151 miliard korun.
Protože Kalousek započítal evropské peníze i do rozpočtů jednotlivých ministerstev, nejde snadno poznat, jak se příděly resortům od června změnily a který z ministrů dokázal Kalouska nejlépe přemlouvat.
Drobné pro každého
Údaje se dají srovnat jen u kapitol, které nemají s Evropou nic společného. O 10,7 miliardy se proti červnové verzi snížila kapitola "Všeobecná pokladní správa" a o 2,4 miliardy dotace, která byla původně přidělena ministerstvu obrany. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas dostane proti červnovému slibu o tři miliardy méně na dávky sociální podpory a o miliardu méně na nemocenskou.
Ovšem odhalit, kam se tyto peníze poděly, nejde s úplnou jistotou.
Nepochybně si pomohl ministr vnitra Ivan Langer, kterému měl rozpočet na rok 2009 oproti letošku poklesnout o 200 milionů, nakonec však vyroste o 2 miliardy. Samotné ministerstvo financí si proti červnové verzi polepšilo o 1,1 miliardy, ministerstvo zahraničních věcí o 700 milionů. Další ministerstva, která neřídí žádný z dotačních programů Evropské unie (kultura, spravedlnost, zdravotnictví) jsou na tom lépe vždy o pár set milionů.
Bilance jiných resortů je zcela neprůhledná, protože evropské peníze tvoří v jejich rozpočtech minimálně desítky procent, u ministerstev zemědělství, životního prostředí a dopravy dokonce většinu.
Sám Kalousek nechce rozpočet před středečním jednáním vlády komentovat.
O voze i o koze
Právě neprůhlednost rozpočtů způsobila nedorozumění mezi premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem školství Ondřejem Liškou
Liška vybojoval základním školám proti letošku o 4,5 miliardy vyšší dotaci, vysoké školy ovšem oproti letošní sumě 25,1 miliardy dostanou bez ohledu na inflaci a rostoucí počet studentů o 400 milionů méně. Rektoři přitom požadují zvýšit příjmy o 3,1 miliardy, aby se mohly školy rozvíjet. Liška je podpořil s tím, že jsou nezbytné alespoň dvě miliardy na vyrovnání inflace.
Topolánek však žádost odmítl a upozornil, že rozpočet ministerstva školství se v příštím roce zvýší na 133 miliard oproti letošním 119 miliardám. Při takovém navýšení je podle něho snadné dvě miliardy najít. "Nemůže říct, že mu na tuto prioritu chybí peníze, to ať vyhodí své rozpočtáře," poradil Topolánek před týdnem.
Topolánek ovšem při své radě vycházel z rozpočtu, do kterého byly započteny evropské finance. Fakticky tak poradil, ať Liška přesune do univerzit peníze, které má na spolufinancování evropských projektů.
Lišku v takové situaci stěží může uklidnit gesto, které Kalousek přichystal na příští jednání. Návrh vládního usnesení slibuje vedle mimořádných 50 milionů na pomoc Gruzii také 80 milionů na školní pomůcky.
Snesitelná porážka
Přesuny ze sociálního resortu umožnily ministru Kalouskovi vyrobit statistiku, podle níž neskončilo tažení za nižšími mandatorními výdaji naprostým fiaskem. Podle rozpočtové reformy měl podíl mandatorních výdajů, tedy hlavně sociálních dávek a příspěvků na zdravotnictví, v rozpočtu klesat.
Jejich podíl na rozpočtu však roste průběžně dál, snížení sociálních výdajů ale umožnilo spočítat, že neroste jejich podíl na HDP a v letech 2007-2009 zůstává na 15,6 procenta. Hrubý domácí produkt totiž roste rychleji, než rozpočtové výdaje.
Stát naopak omezí investice, které v letošním roce dosáhly rekordních 128,4 miliardy. I když by v příštím roce měl zvětšit proud evropských dotací, sníží se celková částka na investice o 14,1 miliardy.
