Praha - Jak přesně se plánované sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na dvaceti procentech odrazí v každodenním životě Čechů?

Průměrné rodině měsíčně klesnou příjmy o 289 korun, za dražší zboží zaplatí o 425 korun víc. Vypočítal to Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu, který spadá pod Národohospodářský ústav Akademie věd ČR.

Sjednocení sazby by podle něj nejvíce pocítilo deset procent domácností, které se počítají mezi nejchudší. Zachování snížené sazby pro vyjmenované základní potraviny a speciální potraviny pro diabetiky nebo bezlepkovou dietu by totiž ušetřilo měsíčně jen 60 korun.

Kromě nejchudších dopadne sjednocení sazby také na rodiny s dětmi. Podle výpočtů IDEA by dlouhodobě změny snížily reálné příjmy rodin s jedním dítětem o 456 korun měsíčně, s dvěma dětmi o 629 korun měsíčně a s třemi dětmi o 665 korun. Krátkodobé dopady jsou podle výpočtů ještě vyšší.

Naopak důchodců se díky valorizaci důchodů nedotkne.

Experti institutu navíc dospěli k tomu, že pouze kvůli důchodové reformě není nutné sjednocovat sazbu DPH na 20 procentech. Aby příjmy z této daně pokryly výpadek příjmů rozpočtu po reformě, stačilo by zavést jednotné DPH 18,4 procenta, nebo zvýšit spodní sazbu na 16,6 procenta.

Autoři studie dále upozorňují, že z jejich výpočtů vyplývá, že nemá smysl ze sociálních ohledů udržovat dvě sazby DPH blízko sebe. Autoři studie se totiž zaměřili i na další možné úpravy DPH, konkrétně na možnost, že by se zvýšila zvýhodněná sazba z deseti na 17 procent a základní by se ponechala na 20 procentech.

Deficit veřejných financí by se měl podle navrhovaných změn snížit o 30 miliard korun. K jeho snížení podle studie přispívá 47 miliardami korun zvýšení DPH a dvěma miliardami ostatní efekty včetně úspor na mzdových nákladech. Ke zvýšení deficitu přispívá 19 miliardami korun nižší výběr pojistného.