Brno - Rozhodčí doložka nemusí být jenom pouhý cár papíru, dlužníci jsou dospělí lidé, umí číst a ví, co ve smlouvách podepisují, konstatoval Nejvyšší soud v novém důležitém verdiktu.

Vyplývá z něj, že ochrana dlužníků má také svoje hranice, v žádném případě ji není možné poskytnou lehkomyslným a neodpovědným lidem.

Soud tak poskytl výklad, jak postupovat ve sporech o rozhodčí doložky - v Česku často označované jako fintu firem. jak se při sporech s dlužníky vyhnout soudu. Nejvyšší soud v konkrétním případě, který posuzoval, odmítl rozhodčí doložku označit za neplatnou.

Nemravná doložka

V Česku už na nenápadný odstavec ve smlouvě odkazující na rozhodnutí rozhodce doplatily desetitisíce lidí. A například soudci Krajského soudu v Ostravě na základě evropských směrnic označili rozhodčí doložku za listinu bez jakékoliv právní závaznosti.

"Jedná se o toliko právně nicotný a bezúčinný popsaný list papíru," rozhodli soudci.

Podobný verdikt pak vynesly i další soudy v Brně a Praze.

Na Nejvyšší soud se dostal spor o 112 tisíc korun, která měla žena ze severu Moravy zaplatit na základě rozhodnutí rozhodce firmě Monetar zprostředkující prodej domu.

Žena se obrátila kvůli rozhodčí doložce ve smlouvě na soud. Podle ní ji sice podepsala, ale doložce psané malým písmem na konci smlouvy nerozuměla. Doložku označila za nemravnou a napadla také to, že rozhodce určila firma, se kterou byla ve sporu.

"Nedostala jsem seznam rozhodců, neměla jsme možnost seznámit se nejpozději při uzavření rozhodčí doložky s jejich obsahem," uvedla žena v žalobě.

Městský soud v Praze žalobě vyhověl a rozhodčí doložku označil za neplatnou. Podle soudců nemohla žena špatně formulovanou doložku vyhodnotit a domyslet důsledky. "Smlouva byla sice podepsána, nelze z textu dovodit, že svým podpisem souhlasila i s rozhodčí doložkou," rozhodli soudci.

Podle soudců firmě nejednala poctivě, na rozhodčí doložku ve smlouvě nijak neupozornila.

Firma se ale obrátila s dovoláním ne Nejvyšší soud. „Pro průměrného spotřebitele, který zachoval běžnou opatrnost, nadto pro žalobkyni  jako vysokoškolsky vzdělanou osobu, nemohlo být problémem celou smlouvu přečíst a porozumět jejímu ucelenému obsahu," uvedla firma v dovolání.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Zdeňkem Dusem firmě vyhověl, rozhodčí doložka neměla být podle soudců označená za neplatnou.

Dobře věděla co podepisuje

Smlouva byla sice podle soudců napsána drobnějším písmem, rozhodčí doložka byla dostatečně zdůrazněna. 

„Vzhledem ke způsobu provedení smlouvy nelze z něho samotného dovodit, že žalobkyně v postavení průměrného spotřebitele (natož jako osoba vysokoškolsky vzdělaná) nemohla dost dobře vědět, že text, jenž podepisuje, obsahuje rozhodčí doložku," rozhodli soudci.

Senát Nejvyššího soudu zároveň rozhodl, že obrana spotřebitelů a dlužníků není nekonečná. „. Je třeba zdůraznit, že i ochrana spotřebitele má své meze a v žádném případě ji nelze pojímat jako obranu jeho lehkomyslnosti a neodpovědnosti," rozhodli soudci.