Brno -  Zavedená a všemi tiše respektovaná praxe v českém zdravotnictví, kdy se faktury za zboží a služby platí s několikaměsíčním zpožděním, narazila.

Nejvyšší soud totiž v obchodním sporu dvou brněnských nemocnic o zaplacení dodávek krevních derivátů rozhodl, že pozdní placení faktur nemůže být považováno za normální a běžnou specialitu zdravotnictví (odvětvovou zvyklost), a to i ve chvíli, kdy s tím v podstatě všichni souhlasí.

A to, že se obchoduje se zbožím, které také slouží k záchraně života a zdraví, nijak neospravedlňuje praxi pozdního placení faktur a neplacení úroků za pozdě zaplacené sumy.

Spor o zaplacení krve

Nejvyšší soud tak rozhodl ve sporu Fakultní nemocnice Brno a brněnské Nemocnice Milosrdných bratří. Ta odebírala od Fakultní nemocnice krevní deriváty, faktury za dodávky ale platila s několikaměsíčním zpožděním a odmítla také platit úroky za pozdní placení za zboží.

Fakultní nemocnice v Brně se proto obrátila na soud. Městský soud v Brně ale na základě výslechu ředitelů nemocnic a mailové korespondence mezi zdravotníky rozhodl, že ve zdravotnictví je zavedená praxe platit za zboží až po několika měsících.

"Tato praxe byla zachovávána i v souvislosti s obchodní zvyklostí nežádat majetkové sankce za prodlení s úhradou ceny za dodané zboží (krve, krevních derivátů, poskytnutí vyšetření a zdravotnických výkonů)," rozhodli soudci s tím, že tato praxe byla obecně respektovaná a stala se tak odvětvovou zvyklostí.

Opačně rozhodl Krajský soud v Brně, který uvedl, že Nemocnice Milosrdných bratří musí včetně úroků zaplatit Fakultní nemocnici přes 125 tisíc korun za dodávku krevních derivátů. Případ se tak dostal až před Nejvyšší soud.

Podle zástupců Nemocnice Milosrdných bratří je zavedenou praxí v českém zdravotnictví platit faktury s několikaměsíčním zpožděním a dělá to většina nemocnic.

Nemůžou to dělat všichni

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Miroslavem Gallusem ale takovou praxi odmítl. To, že taková praxe v českém zdravotnictví existuje, nemá podle soudců znamenat, že se stane závazným pravidlem a výmluvou pro všechny.

"Je vyloučeno, aby pravidlo chování, které je v rozporu se zákonem či smluvní úpravou, bylo způsobilé nabýt formu obchodní zvyklosti," rozhodli soudci.

A to, že nemocnice a další zdravotnická zařízení často pozdní placení faktur zdůvodňují svými dluhy, nemůže nikoho omlouvat.

"Porušování povinnosti splnit včas a řádně závazek, i kdyby šlo o jev déletrvající a rozšířený v celém odvětví, nelze považovat za obchodní zvyklost. Skutečnost, že příčinou opožděných plateb je platební neschopnost dlužníků, ať již způsobena čímkoli, nemůže na tomto závěru nic změnit," rozhodli soudci, podle kterých se může platit později jenom v případě, že je to zakotveno ve smlouvách a souhlasí s tím oba partneři.

Neplatit včas je normální

Soudci potvrdili, že obchodní partneři nemocnic mají právo vymáhat úroky za pozdní placení faktur. "Praxe ve zdravotnictví nemůže být překážkou vymahatelnosti (uplatnění) práva na úroky z prodlení," rozhodli soudci.

Včasné placení faktur je problém celého českého hospodářství. Podle jednoho z průzkumů firmy platí faktury po 32 dnech, přičemž průměrná předepsaná doba splatnosti je o šest dní kratší, tedy 26 dnů.

Ve zdravotnictví už ale problémy s nesplácením vyvovaly několikrát krizovou situaci.

Největší české fakultní nemocnice, které za dodávky léků neplatily více než 200 dnů, třeba načas o dodávky léku přišly.