Praha - Ruský plyn opět proudí přes Ukrajinu. První dodávky ke všem zákazníkům ještě ani nestačily dorazit, Evropa už ale začala počítat předběžné ztráty způsobené dvoutýdenní odstávkou na trase.
Česká ekonomika přitom podle analytiků "vyvázla" z plynové krize s minimální ztrátou, protože dodávky plynu pro tuzemské subjekty nebyly nijak omezeny. Po celou dobu se surovina čerpala z podzemních zásobníků, do republiky tekla z Norska i severní cestou z Ruska přes Německo. Denní spotřeba země tak byla pokryta.
"Jen RWE Transgas musí přecenit ve svých knihách zásoby plynu a srovnat jejich nákupní a prodejní ceny," dodal analytik Jan Procházka ze společnosti Cyrrus. Transgas, který během odstávky dodávek zvládl vypomáhat ještě na Slovensku, se nicméně před několika dny nechal slyšet, že ceny ze severu jsou s těmi na východní trase téměř srovnatelné.
Slovensko přicházelo o 100 milionů eur denně
Slováci na zastavených dodávkách plynu tratili podle všeho o poznání více. Jen slovenská ekonomika, která v té době pracovala na 60 procent, přicházela denně zhruba o 100 milionů eur. Růst slovenského HDP by mohl kvůli krizi s plynem v letošním roce zpomalit o jedno až 1,5 procenta, prohlásil slovenský ministr financí Ján Počiatek.
Nejvíce byl ale odstávkou postižen Balkán. Bulharský ministr hospodářství a energetiky Petar Dimitrov se podle agentury Reuters nebál označit dopad plynové krize za podobný situaci po teroristickém útoku. Odmítl sice předpovědět, jaký bude mít přerušení dodávek vliv na tempo hospodářského růstu Bulharska, již nyní ale podle něj země čelí poklesu počtu pracovních míst, příjmů, trhů a sociální stability.
Celkem 357 bulharských společností zatím vyčíslilo své škody podle Bulgaria Gazette na sumu 140 milionů leva. Sdružení podnikatelů v Chorvatsku odhaduje, že ztráty v důsledku zastavení provozu se budou pohybovat v řádu milionů eur.
Na sporu o plyn utrpí i Ukrajina. Pondělní dohoda s Ruskem o letošních cenách zemního plynu prý poškodí ukrajinskou ekonomiku. Prohlásili to poradci ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Vzestup ceny za plyn je podle nich příliš výrazný. Hospodářství Ukrajiny je momentálně v recesi a již loni v listopadu sjednala s Mezinárodním měnovým fondem kvůli finanční krizi dohodu o úvěru ve výši 16,5 miliardy dolarů na stabilizaci ekonomiky.
I samotný ruský Gazprom se nechal slyšet, že na plynové krizi tratil. Měl přijít o více než miliardu dolarů. "Gazprom sice poukazuje na své miliardové ztráty, ale ty jsou spíše účetního rázu, plyn totiž nikam nezmizel, jen nebyl prodán a bude prodán v budoucnu. Pochopitelně v rámci silných lednových mrazů mohla firma těžit mimořádných výhod, ale díky vlastní aktivitě (resp. neaktivitě) se o tyto peníze sama připravila," doplnil Procházka.
Žalobu zvažuje stále více firem
Evropě ve sporu Ruska a Ukrajiny ale došla trpělivost a padly první žaloby. Nejprve žalobu proti Ukrajině podala u Evropského soudního dvoru maďarská energetická firma Emfesz. Tuto možnost minulý týden zvažovalo i Srbsko.
Evropská komise před několika dny apelovala na evropské podniky, aby se společně obrátily na soud, pokud dodávky přes Ukrajinu nebudou obnoveny.
Společný postup Evropské unie při vymáhání náhrady škod bude podle ministra hospodářství Ľubomíra Jahnátka prosazovat Slovensko. Informoval o tom slovenský deník Pravda.
Spokojený s jednáním Ruska a Ukrajiny není ani RWE Transgas. "Konečné vyúčtování dopadů krize budeme schopni vyčíslit až po úplném obnovení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu do České republiky. Poté budeme s naším smluvním partnerem, kterým je společnost Gazprom Export, jednat o řešení situace," uvedl mluvčí RWE Martin Chalupský.
