Tallinn - Minulý týden o půl čtvrté ráno se hlavní město Estonska ponořilo do tmy. Pobaltský tygr, který se v minulých letech vyšvihl na evropskou špičku v elektronice a telekomunikacích, už šetří i na veřejném osvětlení.
Proti zhasínání světel už v Tallinnu protestují občané i policie, v parlamentu proti němu v pondělí vystoupil i ministr vnitra, stává se i předmětem boje o radnici.
„V našich pouličních kamerách sice uvidíme, že se páchá zločin, ale už ne tváře osob, věci kradené během činu, použité zbraně a další nezbytné detaily. Jinými slovy: následné dokazování činu může trpět," prohlásil v pondělí v estonském tisku Kristian Jaani z tallinnské policie.
Temnota se šíří...
Připustil sice, že nelze přímo prohlásit, že vypnutí světel povede k nárůstu zločinnosti, podle statistik ale dochází k trestným činům právě v době, kdy radnice hodlá zhasínat a navíc právě v místech, která svou tmou nabízejí zločincům dostatek anonymity.
Podle serveru Balticbusinessnews.com navíc začala pouliční světla zhasínat i jiná města v Estonsku. Vláda totiž kvůli recesi seškrtala samosprávám rozpočty, přičemž ceny elektřiny vzrostly o desetinu.
„Samozřejmě, že máme obavy, ale naši rádoby schopní státníci na sebe vzali tuto zodpovědnost, když snížili rozpočty místním samosprávám," prohlásil minulý týden starosta Tallinnu Edgar Savisaar. Podle něj tak město ušetří až 12 milionů estonských korun, tedy asi tři čtvrtě milionu euro.
Konečné rozhodnutí, zda se budou pouliční světla v Tallinnu zhasínat pravidelně, ještě nepadlo. Tamní radnice zatím testuje, kdy bude opatření slovy starosty Savisaara „co nejméně bolestivé pro lidi a maximálně úsporné pro město."
Ve 3:27 zhasla světla v Tallinnu
Minulou středu v noci tak radnice poprvé vypnula osvětlení ve 3:27 hodin ráno. Savisaar si tím vysloužil ostrou kritiku nejen od své protikandidátky v blížících se komunálních volbách Kate Pentus, ale i od ministra vnitra Jüri Pihla, podle kterého jsou jednou z nejohroženějších skupin v potemnělých ulicích Tallinnu důchodci.
Globální krize tak citelně dopadla i na relativně „nejzdravější" ze tří pobaltských republik a mimo jiné tak odhalila velkou slabinu regionu - závislost na jediné dosluhující ruské jaderné elektrárně „černobylského typu" v litevské Ignalině, která bude muset koncem roku skončit provoz kvůli podmínkám vstupu pobaltských republik do EU.
Estonsku navíc stejně jako Litvě a Lotyšsku působí potíže fakt, že má svou měnu vázanou na euro, aby mohlo co nejdříve vstoupit do eurozóny. To nebyl problém, dokud si země užívala až osmiprocentního růstu způsobeného přílivem financí od severských bank.
Finanční krize ale kohoutky těchto penězovodů utáhla a spolu s až pětinovým propadem investic do průmyslu a služeb šla rapidně dolů i hodnota estonské koruny. Centrální banku v Tallinnu stála obrana kurzu obrovské sumy a od švédské banky si na podporu likvidity půjčila miliardu eur.
Vláda sice narozdíl od dvou zbývajících pobaltských tygrů mohla v boji s krizí čerpat z rozpočtové rezervy, kterou vybudovala v dobách růstu, ta se ale s padající měnou rychle vyčerpala a vláda byla nucena přistoupit ke škrtům. A ty teď dopadly i na samosprávy, které kromě osvětlení musejí seškrtat například i rozpočty na údržbu silnic.
"Budeme se snažit zalepit díry, na větší projekty budeme ale muset nevyhnutelně zapomenout," prohlásil starosta Tallinnu Savisaar.
