Praha - Mapa poštovní sítě má mít v budoucnu zákonem stanovených 3400 obslužných míst. Počítá s tím návrh poštovního zákona.
Část z tohoto počtu mohou tvořit takzvané Pošty Partner, kdy poštovní služby poskytuje koncesní partner jako například obecní úřad, hospoda nebo obchod.
Podle poslance Jana Husáka z TOP 09 je však zákonem stanovený počet obslužných míst "dokonale nelogický nesmysl", který brání konkurenci. Pokud bude přijat, hrozí prý České republice pokuta od Evropské unie.
Poštovní síť jako veřejná služba
Případnou pokutu by podle Husáka měli zaplatit poslanci, kteří návrh přijali. Tedy včetně Husákova kolegy z hnutí Starostové a nezávislí Stanislava Polčáka - ten totiž jako šéf výboru pro veřejnou správu návrh podpořil.
Podle Polčáka ale pokuty nehrozí, protože návrh se inspiroval třeba v Německu a Nizozemsku. "Tam zákon také veřejnosti garantuje službu v určitém rozsahu," řekl Polčák. Právě starostové se v minulosti nejvíc bouřili proti plánu České pošty na rušení poboček. A právě ve zmíněných zemích funguje i tamní obdoba pošty-partner.
Česká pošta mění tvář, kupuje nové uniformy:
S návrhem podle Polčáka nakonec souhlasilo i ministerstvo vnitra, které je zakladatelem státního podniku Česká pošta.
Proti naopak bylo ministerstvo průmyslu, které chtělo stanovení počtu obslužných míst nechat na nařízení vlády nebo vyhlášce Českého telekomunikačního úřadu.
Podle Polčáka by ale bez opory v zákoně chyběla záruka, že se po nějakých příštích volbách vláda nerozhodne síť obslužných míst České pošty radikálně osekat.
Současný návrh tak představuje kompromis, který České poště dovolí zbavit se kamenných poboček ve vlastní režii a tím snížit náklady, a přitom stále zachovat srovnatelný rozsah veřejné služby.
Přibude obslužných míst?
Podle plánu České pošty předloženého vloni v únoru senátorům z komise pro rozvoj venkova si chtěl podnik ponechat zhruba 1600 poboček z aktuálního počtu 3346. Síť by tak vlastně podle nového návrhu měla dokonce mírně zhoustnout.
Zbylých 704 poboček se podle tehdejšího plánu mělo proměnit na výdejní místa se základními poštovními službami, další tisícovka poštovních služeben měla být provozována třetím subjektem v rámci projektu Partner.
Návrh v podobě "3400 bez rozlišení druhu obslužného místa" schválil ve středu sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Je součástí poštovního zákona, který půjde do třetího čtení příští týden.
Největší spor se však v navrhovaném zákoně vede o to, zda budou muset soukromí přepravci přispívat Poště na tak zvanou univerzální službu. I tu totiž garantuje zákon jako svého druhu sociální službu a pošta ji proto musí vykonávat, i když se jí na drtivé většině území nevyplatí.
Pošta se teď obává, že po úplné liberalizaci listovních služeb jí tuto službu soukromí přepravci "vyzobou" ve čtyřce největších měst, kde je jedině zisková. Stát jí hrozící ztráty kompenzovat nechce a břímě se proto snaží přehodit na její konkurenci.
Také u tohoto návrhu je poslanec Husák ostře proti.
