Před hlavním vchodem se už od rána formoval útvar podobný frontě. Úderem deváté se otevřela vstupní vrata a pořadatelé vpustili první nedočkavce do útrob centrální banky.
Banka se veřejnosti otevřela už potřetí. Na předešlé akce přišlo podle Pavla Palivce z tiskového oddělení ČNB dohromady zhruba 4500 návštěvníků.
Podívejte se vedle (obrazová galerie), jak vypadají místa,
kam se v bance normálně nesmí
První příležitost prohlédnout si interiéry a provozní část banky byla po rekonstrukci v roce 2001, druhá potom k výročí deseti let existence České národní banky.
Zvědavých bylo dost
Kolik jich přišlo letos se zatím neví. Ale už v poledne prý pořadatelé rozdali na dva tisíce připravených průvodních letáků s popisem prohlídkových tras a mnozí další čekali v dešti, až na ně přijde řada.
Expozice byly rozděleny na historickou, architektonickou a "provozní".
Bylo možné absolvovat exkurz do peněženek našich předků. Mušle, pazourky a groše na jedné straně a první československé státovky na straně druhé.
Nejmodernější částí jsou potom grafické návrhy bankovek České republiky od Oldřicha Kulhánka, jejichž sériovými "potomky" dnes platíme.
Infobox
Centrální banka v datech
- 1. dubna 1926 otevřena Národní banka Československá; do té doby vykonával její agendu Bankovní úřad při ministerstvu financí
- 31. března 1939 banka přejmenována na Národní banka pro Čechy a Moravu
- 18. května 1945 prezident Beneš dekretem obnovuje Národní banku Československou
- 1. července 1950 zahájila činnost Státní banka Československá
- 1. ledna 1993 spolu s Českou republikou vzniká i Česká národní banka, guvernérem je do roku 2000 Josef Tošovský, po něm (a dodnes) Zdeněk Tůma
Část věnovaná architektuře budov, které obývala, respektive obývá ČNB, pořadatelé umístili do prostor bývalé Plodinové burzy. Ta dnes slouží převážně k akcím kongresového charakteru.
Na stěnách visely fotografie bankovních paláců v různých fázích výstavby nebo modernizace. Na zmenšeném modelu sídla ČNB mohli návštěvníci vidět za pomoci světelných kontrolek výstavbu budovy v čase.
Po bankéřích komunisté
Národní banka Československá měla své první sídlo v tehdejší Bredovského ulici, dnes ulici Politických vězňů, kde má svojí centrálu Ústřední výbor KSČM.
Vedle výstavy mapující architekturu bankovních objektů zde byla i expozice padělků. Včetně interaktivních panelů.
Na nich mohli lidé tipovat pravost bankovek podle bezpečnostních prvků nebo pomocí magnetů zkoušet, zda jsou vystavené kovové padesátikoruny pravé či nikoli.
Pravá mince má být mírně magnetická. Pokud je magnet přitahován silně, anebo naopak vůbec, protože je například z plastů a jiných materiálů, jedná se o padělek.
Tůma k dispozici
Návštěvníkům Plodinové burzy se věnoval i guvernér Zdeněk Tůma. Diskutovat s ním lidé mohli od 11 hodin do poledne. Řeč byla především o zavedení eura.
Kdy budeme platit eurem? Čtěte zde
Jiní se ptali na ražbu pamětních mincí nebo na kompetenční zákon týkající se České národní banky.
Poslední část expozice, kterou mohli návštěvníci Dne otevřených dveří vidět, představila zázemí banky určené jejím nejvyšším představitelům.
Desítky lidí procházely jednací místností bankovní rady, kde se rodí klíčová rozhodnutí ovlivňující korunu, a také nedalekou kancelář guvernéra Tůmy.
