Praha - Národní finance zachránilo německé šrotovné a lacinější ropa.

"Máme potíže z rozpočtem, z pohledu celého hospodářství ale nešlo o zničující krizi jako ve třicátých letech minulého století," takový názor převládá ve vládních špičkách poté, co se zveřejnila první ekonomická bilance roku 2009.

Ekonomická data však zároveň ukazují, že se Česko jen shodou okolností vyhnulo stejnému scénáři, jaký postihl Maďarsko nebo Pobaltí.

Vřelé díky do Berlína

Čtyřprocentní pokles ekonomického výkonu je považován za nečekaně dobré číslo v zemi, jejíž ekonomika je postavena výhradně na vývozu strojů včetně dopravních prostředků. Každý pád poptávky přitom v první řadě odnesou právě strojírenské výrobky, jejichž nákup se dá odložit.

"Potvrdilo se, že vysoká koncentrace českého exportu je problém," hodnotí minulý rok David Marek z Patria, ihned však dodává: „Naštěstí byla přijata některá opatření hospodářské politiky v zahraničí, která tuto nevýhodu zmírnila." Připomíná tím německou podporu nákupů nových aut, tzv. šrotovné, kterou později napodobila většina evropských zemí.

Díky šrotovnému Češi utržili v cizině za automobily utržilo o 15 miliard korun víc než předloni. Kdyby jejich vývoz klesal stejně jako u jiného českého zboží, tržby by byly naopak o 52 miliard nižší. Ekonomický propad by tak dosáhl šesti namísto čtyř procent HDP.

40 miliard na ropě

Protože se zároveň snížil dovoz, dosáhla obchodní bilance rekordního přebytku. Podle údajů Českého statistického úřadu vyvezly zdejší firmy zboží, které bylo o 153 miliard korun dražší než které dovezli. V roce 2008 byl obchodní přebytek pouze 67 miliard.

„Dovozy poklesly, protože firmy i občané během krize méně nakupovali," vysvětluje Petr Dufek z Československé obchodní banky. Uvádí však ještě další důvod: „Dovozy meziročně poklesly o 40 miliard díky tomu, že zlevnila ropa a plyn."

Kdyby se neušetřilo na dovozu surovin, mohl být ekonomický propad až osmiprocentní.

Nejsme Řekové

Přebytek zahraničního obchodu nevylepšil pouze celkové ekonomické výsledky. Díky němu Česko udrželo pod kontrolou platební bilanci. Jde o klíčový ekonomický parametr, který eviduje, kolik peněz do země přišlo a kolik se vyvezlo zpátky do ciziny.

„Když mají země vysoký deficit na běžném účtu platební bilance, tak se dostanou do finančních potíží, která obvykle končí finanční krizí," připomíná Petr Dufek.

Příkladem jsou právě Maďaři, Lotyši nebo Litevci, kteří dováželi mnohem víc, než exportovali a na svou spotřebu si navíc půjčovali v zahraničních bankách. O financování dluhu nakonec museli požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Čechy před tím zachránil právě rekordní exportní přebytek.

Zdejší schodek běžného účtu platební bilance nepřesáhl procento HDP. do potíží se naopak dostává Řecko, kde se schodek běžného účtu vyšplhal přes dvanáct procent, ve Španělsku byl na šesti procentech.

Není rok 1997

Češi zažili finanční krizi v roce 1997. Na špatnou platební bilanci tehdy premiér Václav Klaus a guvernér České národní banky Josef Tošovský reagovali zvýšením úroků a snížením vládní spotřeby. Důsledkem byl první polistopadový ekonomický propad.
Česká platební bilance udržuje rovnováhu, když celková suma zahraničních investic a tržeb z exportu přesáhne částku, za kterou Češi zboží dovezou a kterou investoři stáhnou zpět do mateřské země.

Právě v letech 1996 a 1997 zdejší firmy mnohem víc dovezly, než vyvezly a bilanci nezachránily ani cizí investice. Desetinu hospodářského výkonu tehdy Česká republika financovala cizími penězi.

Podobně mohla bilance dopadnout i loni. Cizí investice se vrátily na úroveň před rokem 1998, zároveň investoři stahovali své zisky. Zahraniční obchod však výpadky vrchovatě nahradil. 

Bez eura jako s eurem

Na překonání krize naopak neměla vliv zdrženlivost Čechů při vstupu do eurozóny. „Pokud bychom měli euro, tak bychom dopadli zhruba stejně," míní David Marek.

Koruna byla v loňském roce levnější. Euro se kupovalo o 1,50 koruny dráž a to mohlo exportérům pomoci. Podle Marka však firmám komplikovaly život časté změny kurzů, a tak se o výhodách národní měny nedá mluvit.

Rok dvojitého W

Nadcházející rok hodnotí ekonomové s mírným optimismem, nepopírají však, že přijdou další potíže.

„Šrotovné zřejmě pomohlo pouze dočasně, protože se zároveň vysála poptávka z budoucnosti. Aktuální údaje z Německa, Francie, Itálie ukazují, že se tamní průmyslová produkce i objednávky začínají opět snižovat. Dočasná pomoc šrotovného nemusí stačit, proto může dojít k naplnění krizového scénáře dvojité W," upozorňuje Marek, že i v příštím roce bude pro českou ekonomiku klíčová poptávka v západní Evropě.

Společně s Petrem Dufkem však předpokládají, že se výpadek na trhu automobilů může nahradit vývoz jiného zboží. Proti loňskému propadu se může zotavit obchod s ocelí a elektrickými přístroji. Oproti loňskému propadu vývozu o 14 procent proto Raiffeisen Bank předvídá na letošek nárůst o dvě procenta.

Kromě automobilů Češi v loňském roce vyvezli víc elektřiny a léčiv (o 11 resp. 2 miliardy). Slibný je farmaceutický vývoz, kde se mohou uplatnit výkony českých výzkumníků. V elektřině experti perspektivu nevidí: „Vyvážejí se výrobky, ve kterých má země komparativní výhodu. Nejsem si jist, že to je případ elektřiny při našem nerostném bohatství," míní David Marek.