Brno - V uranovém dole na Dolní Rožínce se chystá průzkum ložiska uranové rudy. Probádají se lokality pod dvacátým čtvrtým až dvacátým sedmým patrem dolů. Podle výsledků se rozhodne, zda pokračovat v těžbě uranu či nikoliv.
Dolní Rožínka je posledním místem v Česku, kde se těží uran. Státní podnik Diamo, který v Česku uran těží, odhaduje celkové zásoby na 110 tisíc tun uranu pod zemí. Takové množství láká těžební firmy.
Diamu se již podařilo udělat první krok k tomu, aby se v Podještědí začal těžit uran. Žádost australské firmy Uran Limited na geologický průzkum uranových ložisek na Vysočině napodruhé zamítlo ministerstvo životního prostředí. Přesto chce ve svém snažení nadále pokračovat. Ve světě je o uran zájem.
Chybí watty
"Svět čelí problému stále rostoucí poptávky po energiích. Ropa v dohledné době stačit nebude, uhlí je neekologické. Alternativní zdroje energií jsou velmi omezené a s jejich pomocí nelze zvýšit produkci dostatečně," uvedl pro Aktuálně.cz hlavní analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko
Uran se tak jeví jako jediná alternativa, která dokáže odpovědět na současný energetický problém světa.
Vedle energie je poptávka po samotných nerostných surovinách. Díky modernizaci někdejších rozvojových zemí se změnily vztahy v oblasti nerostných surovin. Země, které dříve vyvážely nerostné suroviny, je samy spotřebují, případně je už musí dovážet.
Uran na Aktuálně.cz
- Těžaři mají v česku smůlu. Bursík jim to nepovolil
- Uran na Vasočině zůstává pod zemí. Boj o něj ale nekončí
- Vítejte v uranovém pekle. Režim tady ničil mukly
- Tady se fárá pro Temelín a rakety. Jak ještě dlouho?
- Půl století s uranem. Jak to bude dál?
- Jezero z kyseliny konečně zmizí. Bude to stát miliardy
"Tato přesmyčka byla základní příčinou vzestupu cen nerostných surovin a také důvodem vzestupu cen uranu," řekl analytik nerostných surovin ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina.
Od jaderných zbraní k energetice
Období likvidace zásob uranu ve světě vystřídala renesance jaderné energetiky a cena uranu šla nahoru. Do poloviny roku 2003 byly ceny na úrovni 22 dolarů za kilogram uranu. Dnes se cena pohybuje okolo 136 dolarů za kilogram.
Cena uranu se odvíjí od otázky energetické bezpečnosti a snahy bojovat proti emisím oxidu uhličitého, kde jaderná energetika jakožto bezemisní zdroj sehraje zásadní roli.
"Cena uranu, stejně jako ceny většiny ostatních komodit, bude i nadále vysoká. To ovšem neznamená, že bude cena uranu dosahovat dlouhodobě historických maxim. Cena si dnes hledá novou rovnovážnou hladinu, tak jako ji hledala před časem cena mědi," dodal Kavina.
"Trh s uranem jako komoditou je relativně malý, proto i malé investiční pozice dokáží pohnout s cenou," vysvětluje Pírko.
Cenu nahoru tlačí poptávka jaderných elektráren i omezená produkce suroviny. Celosvětově je v provozu čtyři sta čtyřicet jaderných reaktorů, plánovaných je necelá stovka. V samotné Číně vládní orgány počítají v následujícím desetiletí s třiceti novými reaktory.
Poptávka po uranu tedy zákonitě poroste. Navíc trh s nerostnými surovinami vždy reaguje citlivěji právě na budoucí nejistoty, než na budoucí jistoty.
"Do jaderného klubu se hlásí země, jejichž členství by před patnácti lety bylo naprostou science fiction. Patří sem mimo jiné Indonésie, Vietnam, Turecko, Maroko, Egypt," dodal Kavina.
Surovinová politika
Přes jasnou budoucnost, kdy bude uran čím dál tím žádanější surovinou, se bude v nejbližších letech, a to ještě podle výsledků výzkumných prací, těžit pouze na Dolní Rožínce.
V rámci strategie Surovinové politiky se o možnosti další těžby na českém území rozcházejí ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí, které se odmítavě staví i k geologickým průzkumům.
"Povolení k provádění geologického průzkumu v žádném případě neznamená povolení k těžbě suroviny. Blokace získávání dalších a prohlubování existujících informací o nerostném potenciálu je ze strany ministerstva životního prostředí kontraproduktivní a krátkozraké," uvedl Kavina.
Ministerstvo životního prostředí však před další těžbou dává přednost odstranění škod, které napáchala dřívější těžba uranu.
"Vedle odstranění škod dbáme na to, aby ložiska zůstala pod zemí pro další generace," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.
Dle Kaviny je vedle odstranění škod potřebný i průzkum. Dostatek informací o domácí surovinové základně vede k vyvarování se možným energetickým problémům.
"Surovinová politika by měla vycházet z dlouhodobých prognóz produkce a spotřeby základních surovin. Pokud je ekonomicky výhodné začít s těžbou, tak čekání není tou nejlepší volbou," dodal Pírko.
