Vídeň, Praha - Ekonomiky střední a východní Evropy rostly donedávna až třikrát rychleji, než ty západní. Výhody, které z ní činily ráj pro investice ze „Západu", se ale vytrácejí.
Z rozhovorů s dvěma stovkami řídících pracovníků z obou stran bývalé Železné opony to během uplynulého roku zjistila rakouská analytická firma SynGroup.Výsledky výzkumu zveřejnila v pondělí.
Mimo jiné to znamená, že tučné roky rychlého růstu pro Česko zřejmě nadobro skončily.
Firmy začnou tlačit na produktivitu práce
„Česká ekonomika tak do budoucna těžko znovu dosáhne tempa kolem šesti procent. Když do několika let dosáhneme růstu čtyři procenta, bude to velký úspěch," komentoval výsledek průzkumu pro Aktuálně.cz ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Stěhování velkých zaměstnavatelů dál na východ sice podle Sobíška v nejbližší době nehrozí, kvůli zdražení místní pracovní síly ale opadne porevoluční příliv obřích investic do provozů s méně kvalifikovanou pracovní silou. Firmy také budou tlačit na vyšší produktivitu práce a růst platů se zpomalí.
Výzkum SynGroup se týkal firem v oblasti zpracovatelského průmyslu se zaměřením na obaly, plasty a papír ve zhruba stovce míst Evropy.
Hlavní důvody postupné ztráty přitažlivosti „Východu" jsou tři: při platech, které se přiblížily těm západním, je „na východě" nižší produktivita práce a vyšší zmetkovost.
Růst mezd - Západ 18 % : Východ 70 %
„Zatímco v západní Evropě stoupá cena hrubých nákladů na pracovní sílu o 18 %, v zemích střední a východní Evropy došlo ke zvýšení zhruba o 70 %," tvrdí jeden ze závěrů studie.
Další nevýhodou „Východu" jsou podle SynGroup o 9 % vyšší zmetkovost a naopak nižší produktivita práce. Podle studie je ve středo- a východoevropských firmách k obsluze jednoho stroje potřeba kolem 22 % více pracovníků.
„Vyšší míra zmetkovosti byla v zemích střední a východní Evropy dosud kompenzována nižší cenou pracovní síly. To je ale již nyní minulostí," píše SynGroup ve zprávě ke studii. „Je jisté, že nevýhody v západních zemích, kvůli kterým řada podniků přesunula své výroby právě do zemí střední a východní Evropy, se budou stále zmenšovat."
„Podniky jsou tu etablované i se svými dodavatelsko-odběratelskými vztahy," vysvětluje ekonom Sobíšek, proč podle něj stírání rozdílu mezi Českem a západem nebude znamenat velké stěhování průmyslu dál na východ.
„Krize navíc znamená, že řada kapacit, které tu byly vybudovány, není plně využita. Odepsat tyhle investice a stěhovat je teď dál na východ, by nebyla nejlepší politika investorů," uvažuje Sobíšek.
Platy porostou pomaleji
„Bude to ale znamenat tlak na vyšší produktivitu při menším růstu nákladů, než jsme viděli v minulých letech. A náklady myslím zejména růst mezd," odhaduje analytik UniCredit Bank.
Skladba zahraničních investic do české ekonomiky se tak začne měnit. „Při rozhodování o nové investici hraje pro některé investory rozhodující roli kvalita pracovní síly, která je tady vyšší, než na východ od nás. Pro někoho je zase důležitější příslušnost k eurozóně. Tady máme mínus," shrnuje Sobíšek.
„Pro jiné jsou ale rozhodující náklady. A v těch zemím na východ od nás konkurovat nemůžeme. Jednoduché typy výroby tu budou přetrvávat, ale nové se už pravděpodobně příliš rozvíjet nebudou," uzavírá ekonom, podle kterého se tak česká ekonomika bude posouvat směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou.
Produktivita práce se stane ve střední a východní Evropě významným atributem podnikatelského úspěchu,"potvrzuje Sobíškovy závěry ředitel pro obchod a rozvoj v regionu střední a východní Evropy společnosti SynGroup Klaus D. Harrer.
