Brno - Množství elektřiny vyrobené v tuzemských větrných elektrárnách velmi rychle roste.
Za první čtvrtletí se tak podle statistických dat Energetického regulačního úřadu letošního roku množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v Česku meziročně zvýšilo o 115 procent.
Od ledna do konce března letošního roku vyrobily větrné elektrárny 77 GWh, zatímco v loňském roce to bylo ve stejném období pouhých 35 GWh.
| Čtěte také: Větrné elektrárny musely ustoupit. Zastavil je orel |
Tisíce domácností
Pokračuje tak výrazný nárůst výroby ve větrnících, vloni vzrostla produkce o 150 procent. Vyrobených více než 125 tisíc megawatthodin by v přepočtu pokrylo spotřebu 36 tisíc domácností, což přibližně odpovídá velikosti Havířova.
Větrníky v Česku díky moderním technologiím navíc zvyšují svoji účinnost. "Výsledky z posledních měsíců ukazují, že se Česká republika řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru," uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Podle něj české větrníky už ve využitelnosti větru předstihly účinnost větrníků v Německu, které je světovým lídrem ve využití větrné energie.
"Ve využitelnosti větrných elektráren blížící se úrovni téměř 26 procent předháníme i světového lídra v této oblasti - Německo. Nejnovější větrné stroje dosahují v podmínkách České republiky až 36 procent využitelnosti," uvedl Janeček.
Větrné elektrárny pracují na dvou desítkách lokalit. Jejich celkový instalovaný výkon se během posledního roku zvýšil na 133 MW. Na prvním místě je Ústecký kraj, kde se podle Energetického regulačního úřadu nachází kolem 30 procent veškerého instalovaného výkonu tuzemských větrných elektráren.
Rychlý růst provázejí spory
Odborníci předpokládají, že výrazný nárůst výroby elektřiny z větrných elektráren bude v nejbližších letech pokračovat, tempo by se mělo ještě zrychlit.
Do výstavby nových větrných elektráren totiž půjdou miliardy korun. Do roku 2020 jenom ČEZ chce investovat do rozvoje větrných elektráren na dvacet miliard korun, nové projekty připravují také investoři z Německa a Rakouska.
Odpůrci výstavby stovek nových větrníků ale kritizují, že se elektrárny staví i na místech, kde nefouká. A větrníky podle nich k horšímu výrazně mění krajinu.
A úřady se už brání. Větrné elektrárny tak nebudou na kopci poblíž slavkovského bojiště. Projekt za 160 milionů korun nedostal po třech letech debat a správních řízení stavební povolení.
