Praha/Chorley - Pokud vyhrajeme soutěž na dostavbu Temelína, mohou české firmy dostat bezmála tři čtvrtiny subdodávek. O chystané veřejné zakázce to deníku Aktuálně.cz sdělila americká společnost Westinghouse.
Dostavba dvou bloků jihočeské jaderné elektrárny vyjde podle expertů zhruba na čtvrt bilionu korun a mimo jiné bude i předmětem jednání delegace českých politiků a byznysmenů v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) na chystané návštěvě USA koncem října.
"Věříme, že skrze příležitost postavit nové nukleární reaktory v Temelíně můžeme hrát posilující roli ve vztahu Spojených států a České republiky," sdělila společnost Westinghouse.
Učinila tak v reakci na informaci, že za favorita soutěže považují experti i české tajné služby ruské konsorcium MIR.1200. Případné vítězství konsorcia však BIS podle informací Aktuálně.cz označuje za možné riziko pro energetickou bezpečnost země kvůli vysokému vlivu, který by tím Rusko v našem energetickém mixu získalo.
Expert poradenské společnosti ENA Jiří Gavor považuje podle svých dřívějších slov ruské konsorcium za "objektivně nejlepší". Nabídku Američanů však označil za "chvályhodnou", protože se tak podle něj soutěž "přiostřuje". Zájemci o dostavbu Temelína se tak mohou dál snažit svou nabídku vylepšit a české firmy na tom mohou vydělat.
"Zadávací dokumentaci vydáváme koncem října, nabídky přijdou v létě příštího roku," uvedl energetický zmocněnec vlády Václav Bartuška, který však běžící soutěž odmítl blíže komentovat. "K žádnému ze tří účastníků by to nebylo fér."
Američané mohutně stahují náskok Rusů
Kromě Američanů a Rusů jsou ve hře ještě Francouzi a jejich Areva. Tu ale podle expertů diskvalifikují potíže, které má se svými projekty v Evropě.
Oproti Američanům vidí experti výhody Rusů hlavně v tradici, jakou v místní jaderné energetice mají, ve spolupráci s místními firmami a výzkumnými institucemi a také v tom, že při stavbě slibují dát maximum zakázek českým firmám.
Westinghouse ale náskok rychle stahuje. Letos uzavřel se společností I&C Energo dohodu o dodávce řídicích a kontrolních systémů pro nové reaktory, pokud Američané temelínskou zakázku získají. Koncem září zase jednal v Praze o spolupráci v jaderné energetice náměstek amerického ministra energetiky Daniel Poneman.
Westinghouse už také v Česku v minulosti působil, když dodával pro Temelín palivo.
Westinghouse: Kupujeme tam, kde stavíme
Teď jsou Američané podle mluvčího Adriana Bulla z pobočky Westinghousu v britském Chorley připraveni stáhnout i poslední zmiňovanou ruskou výhodu. "Kupujeme tam, kde stavíme," jmenuje Adrian Bull heslo firemní politiky.
"To jen podporuje volbu, aby se součástí tohoto projektu stali místní čeští subdodavatelé. Jsme přesvědčeni, že českým firmám by mohlo být otevřeno 70 % rozsahu subdodávek reaktoru AP1000 (který Westinghouse pro Temelín nabízí, pozn. red.)," tvrdí Bull.
Může za to podle něj samotná konstrukce reaktorů, která probíhá v jednotlivých modulech, což podle Bulla usnadňuje spolupráci s kvalifikovanými místními firmami. Stavby se tak proto podle něj nezpožďují.
"Všechny čtyři naše reaktory v Číně postupují podle harmonogramu, první má dodávat elektřinu koncem roku 2013," uvedl Bull. Stavba dalších reaktorů tohoto typu má začít v USA. Westinghouse také zdůraznil, že v Evropě není žádným nováčkem, protože tady má původ skoro třetina jeho obratu a pracovní síly.
Francouzská Areva staví také čtyři reaktory. Dva ve Finsku a Francii mají ale dlouhé, nákladné a opakovaně prodražované zpoždění, dva v Číně jdou podle plánu.
Pokud jde o stejnojmenné reaktory konsorcia MIR.1200, je jich v Rusku ve výstavbě šest. Dodávat elektřinu by měly začít mezi lety 2013 a 2014 a na stránkách World Nuclear Association není žádná zmínka o tom, že by měly zpoždění.
Pomůže Temelín Čechům i k zakázkám v Polsku?
Zadavatelem zakázky je společnost ČEZ, a tím pádem stát, kterému ze 70 procent patří. Další významné body by u něj Američané nebo Rusové mohli získat tím, že by kývli na spolupráci s českými firmami, jako jsou Vítkovice nebo Škoda Jaderné strojírenství, i na svých projektech ve třetích zemích, například v Polsku.
Podle Jiřího Gavora z poradenské společnosti ENA se ale do toho nikomu ze soutěžících nebude chtít, protože i v ostatních zemích vlády hledí nejvíce na to, aby dodavatelé jaderných reaktorů dávali maximum zakázek domácím firmám.
Když se začalo hovořit o dostavbě Temelína, uvažovalo se původně až o pěti reaktorech za zhruba půl bilionu korun. Současná zakázka se týká dvou reaktorů, kvůli stále rostoucím nákladům na jejich stavbu ve světě ale experti odhadují cenu za jejich stavbu na zhruba 250 miliard, tedy čtvrt bilionu korun.
