Bavlna zdražuje. Proč vaše tričko stojí jen 120 Kč?

Tomáš Fránek
2. 2. 2011 8:55
Známý ekonomický publicista zmapoval cestu bavlněného trička z USA přes Asii do evropského obchodu
Oblíbeného basketbalu si Obama v poslední době moc neužil
Oblíbeného basketbalu si Obama v poslední době moc neužil | Foto: Aktuálně.cz

Brno/Berlín - Jak je možné, že bílé bavlněné tričko si můžete koupit za pouhých 120 korun a ono přitom objelo cestou do vašeho obchodu celý svět?

Známý ekonomický publicista Wolfgang Uchatius si dal tu práci, že sledoval výrobu, dopravu i prodej levných triček z řetězce H&M, který má 22 obchodů i v Česku. A zjistil, že i přesto, že se tričko prodává za 4,95 eura, nese řetězci zisk.

Kromě extrémně levné práce v továrnách v Bangladéši se na tom podílí i americká vláda. Dotuje totiž svoje výrobce bavlny miliony dolarů, které pak pomáhají k vývozu do celého světa.

Velký zisk z levného zboží

"Na konci cesty trička je zisk 60 centů. Vzhledem k tomu, že takových triček prodají obchody H&M miliony, je to pro řetězce výhodné," uvedl ve své studii Uchatius.

Do výroby a prodeje trička se zapojí celý svět. Vše začne nákupem bavlny ve Spojených státech.

Tam je na 19 tisíc pěstitelů bavlny a stát jim poslal na dotacích za deset let 250 miliard dolarů. Produkce bavlny přitom v USA stačí na výrobu asi deseti miliard bavlněných triček. "Američané tak dotují nejen své zemědělce, ale taky trička z H&M," uvedl ve své zprávě Uchatius. Ceny bavlny nyní rostou a prodejcům oděvů to už někde bere část zisků.

Do loňského září cena bavlny setrvávala pod jedním dolarem za libru, nad hranici jednoho dolaru se přitom vrátila po 15 letech. Za čtyři měsíce tak cena vzrostla o více než 70 procent.

Cena bavlny tak na komoditní burze v New Yorku skokově vzrostla a překročila 1,74 USD za libru (lb; asi 68 Kč/kg). Vedle vysoké poptávky je na vině také spekulace, objemy obchodů jsou ale nízké, protože kvůli oslavám příchodu nového lunárního roku v Číně se neobchoduje na klíčové burze bavlny v Čeng-čou.

Ze Spojených států bavlna zamíří na lodi do Dháky v Bangladéši. Tam šijí oblečení v továrnách, kde pracují desítky tisíc žen za minimální mzdu. Chová se tak většina velkých obchodních řetězců.

České i německé neziskové organizace už několikrát poměry v továrnách v Bangladéši kritizovaly. Dělnice podle zjištění nevládního sdružení AMFR, které prověřovalo podmínky pro pracovníky v textilních továrnách, musí pracovat sedm dnů v týdnu, přesčasy jsou i pět hodin denně. Nejsou plněny základní podmínky bezpečnosti práce.

Řetězec H&M podobně jako například Lidl se zavázal, že se nebude podílet na vykořisťování dělníků, lidem v továrnách Dháce ale příliš dobře neplatí. Mzda je často minimální a pohybuje kolem jedno eura za den.

Magická cena se nezmění

Když nezisková sdružení zjišťovala u oděvních řetězců působících v Česku, zda nějak kontrolují podmínky v továrnách v Bangladéši, nepochodila. Většina firem včetně H&M odpověděla vyhýbavě, nebo vůbec.

Firma H&M tričko vyrobené v Bangladéši nakupuje podle Uchatiuse za 1,35 euro a vozí je obřími kontejnery do Německa. A to je další tajemství levného oblečení. Do jednoho kontejneru se vejde na 34 tisíc triček a cena přepravy je pak pouhých šest centů za tričko.

V obchodech se pak trička prodávají za 4,95 eura, přes dvě eura jde na skladování, nájemné a plat prodavačů. A po odečtení nákupní ceny zůstane firmě jako už zmíněný zisk 60 centů.

A přes rostoucí ceny bavlny a dalších surovin a také vyšší mzdové nároky zaměstnanců se cena trička podle Uchatiuse v dohledné době nezmění. "Pro spotřebitele je to magická cena," dodal.

H&M má ve 38 zemích světa, včetně České republiky, přes 2200 obchodů a 76 tisíc zaměstnanců. České pobočce H&M ve finančním roce 2009 podruhé za sebou klesly tržby i zisk. V Česku má firma 22 obchodů.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Skotská národní strana je blízko vítězství ve volbách do parlamentu, většinu nemá jistou

Skotská národní strana (SNP), která usiluje o nezávislost na Británii, je na cestě k jasnému vítězství ve volbách do parlamentu v Edinburghu. Podle analytiků ale zřejmě nezíská většinu křesel, která by jí umožnila prosadit plán na uspořádání nového referenda o samostatnosti v roce 2023. Sčítání hlasů ze čtvrtečních voleb zatím postupuje pomalu a konečné výsledky se čekají nejdříve v sobotu.

Volební komise zatím určily obsazení 42 z celkem 129 poslaneckých míst ve skotském parlamentu, 35 z nich připadne SNP. K získání většiny je potřeba 65 křesel. Svůj mandát pohodlně obhájila šéfka SNP a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která v Glasgow porazila labouristu Anase Sarwara.

Předpovídat konečné výsledky je zatím velice složité, protože ve Skotsku se volí velmi komplikovaným způsobem. Větší část poslanců určí vítězství v některém ze 73 volebních obvodů, zbylých 56 zákonodárců je voleno poměrným volebním systémem v osmi regionech. Každý volič má dva hlasy - prvním volí poslance ve svém volebním obvodu a druhým volí sedmičlennou kandidátku politické strany ve svém regionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy