Praha - Rusko čelí vážným ekonomickým potížím, které hasí velkými dávkami ze svého „petrodolarového" fondu. Choutek využít krize ke znovuzískání vlivu ve střední a východní Evropě se ale Kreml nevzdá.
V druhém dílu pohledu na dnešní ekonomickou situaci Ruska, který vám dnes přinášíme, se na tom shodují přední odborníci na Rusko, publicista Libor Dvořák a hlavní korespondent Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Brian Whitmore.
„Krize udeřila zjevně mocněji, než Rusko předpokládalo," upozorňuje Libor Dvořák.
„Nový rozpočet počítá se schodkem 3 bilionů rublů, což je 7,4 procenta HDP," doplňuje jej Whitmore. Ministr financí Alexej Kudrin už také posunul odhad dosažení dna ekonomické krize na pozdější období, než se původně čekalo, totiž na přelom let 2009 až 2010.
Krizi hasí ropný fond
I po odlepení ekonomiky ode dna však bude podle Kudrina trvat až čtyři roky, než se ruská ekonomika vzpamatuje. Růst se pak bude pohybovat kolem jednoho až dvou procent narozdíl od nedávných sedmi až osmi procent.
V rezervním fondu, jímž se dnes ruská ekonomika sanuje, je však podle ministra stále přes 136 miliard dolarů, což by mělo vystačit asi na dva a půl roku, kdyby se situace zhoršila, tak na dva roky.
„V nebezpečí se však může Rusko ocitnout, pokud bude rubl dál pokračovat v pádu," upozorňuje Whitmore „Na podporu měny padlo už přes třetinu ze 600 miliard dolarů ruských devizových rezerv."
Ministr Kudrin přitom připustil, že fond původně nebyl určen pro potřeby krize, ale na pokrytí příjmových výpadků při pádu cen ropy, který podle Dvořáka ruští analytici zřejmě už delší dobu předpokládali.
Až peníze z fondu dojdou, začne si podle Kudrina Rusko půjčovat. Podle Dvořáka má pro to vláda dobré předpoklady, protože v uplynulých letech zaplatila skoro všechny zahraniční dluhy.
„Ruský státní dluh je dnes kolem 32 miliard dolarů, z toho zhruba 5,8 miliardy je splatných koncem roku 2010," potvrzuje nízký zahraniční dluh Whitmore. Upozorňuje však, že ratingové agentury Standard and Poor's a Fitch snížily hodnocení možného splácení dluhu na druhý nejnižší, pouhý jeden stupeň nad „smetím".
Rusko si kupuje vliv v Evropě
Oba novináři se však přesto shodují, že - slovy Libora Dvořáka - „očekávat rychlé hospodářské a tedy i politické zhroucení Ruska jako někteří opoziční ruští politici typu Garriho Kasparova nebo Michaila Kasjanova, je poněkud předčasné."
Oba jsou také přesvědčeni, že současné ekonomické potíže Rusko nezbaví jeho imperiálních ambicí ve střední a východní Evropě.
„Rusko už dnes činí vše pro to, aby svůj vliv alespoň v hranicích bývalého SSSR obnovilo doslova za každou cenu - viz kupříkladu gruzínský konflikt," míní Libor Dvořák. „Proč by se tedy nesnažilo využít všeobecné ekonomické krize, která bývalé svazové republiky postihuje ještě hůř než Ruskou federaci samotnou? Podobné plány však zřejmě v tomto okamžiku nejsou na pořadu dne, protože aktuálním úkolem číslo jedna je zachránit ekonomiku ruskou."
„Rčení ,banky, ne tanky' vystihuje přístup Ruska ke střední a východní Evropě nejlépe," souhlasí Whitmore. „Rusku jde v podstatě o to, koupit si v regionu vliv - někdy otevřeně, někdy prostřednictvím tajemných společností s vazbami na Kreml. Obzvlášť úspěšní byli s touto strategií v Německu, což jim postupně poskytuje oporu v Evropě."
Ekonomická krize sice ruský „nákupní záchvat" do určité míry zpomalila. „Znovuzískání ztraceného vlivu v regionu však zůstává dlouhodobým cílem, od něhož Kreml těžko upustí," uzavírá Whitmore (více o Rusku si můžete přečíst na jeho blogu).
Stejně jako Dvořák a Whitmore se pro Aktuálně.cz k ambicím Ruska nedávno vyjádřila lotyšská politoložka Žaneta Ozolinová i bývalý ministr tamní vlády Nils Muižnieks.
