Brno/Zlín - Úřady práce po reformách prosazených exministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem nejsou v době, kdy je v Česku nejvyšší nezaměstnanost od roku 1933, schopny naplno s touto situací bojovat.
Pracovní úřady, které třeba v Německu velmi výrazně pomáhají v boji s nezaměstnaností způsobenou krizí, jsou totiž přetížené administrativou a papírováním, chybí jim zaměstnanci a kvalitní počítačové programy.
Místo aktivní pomoci při hledání práce tak úřady slouží ve velké většině případů jako pouhé registrační místo.
Krachem navíc skončily také experimenty, které měly situaci s nezaměstnaností v Česku pomoci řešit - bezplatné veřejné práce a docházka nezaměstnaných na poštu. Nepodařilo se rozjet ani projekt, ve kterém měly místo státu hledat práci pracovní agentury (ten už MPSV poněkolikáté předělává).
"Nesystémové zásahy způsobily zdecimování hlavní činnosti úřadu, tedy pomáhání a poradenství lidem při hledání práce. To přitom nebylo nikdy tak těžké, jako je v současné době," komentuje situaci šéf odborového svazu Kovo Josef Středula.
V Česku je nyní oficiálně asi 600 tisíc nezaměstnaných a velmi málo volných pracovních míst. Horší situace byla jenom v roce 1933.
Reformu Úřadů práce v Česku spustil exministr Drábek od loňského ledna. Na vytvořený superúřad přešly kromě starosti o nezaměstnané také výplaty sociálních dávek z měst a obcí. Z obcí také přešla část úředníků, jejich počet byl ale nedostatečný. Z úřadů práce bylo navíc kvůli úsporám propuštěno několik set lidí. To kritizoval i veřejný ochránce práv.
Jaké jsou tedy hlavní důvody toho, že úřady práce neplní svou hlavní funkci a nyní nepomáhají lidem při hledání práce?
1) Nedostatek pracovníků
Počet nezaměstnaných se v Česku už několik měsíců rychle zvyšuje, počet pracovníků úřadů zůstává stejný. Přitom už v lednu loňského roku, kdy byla nezaměstnanost nižší, byl na úřadech práce nedostatek pracovníků. Zatímco dříve bylo běžných maximálně sto padesát klientů na jednoho úředníka, na některých pobočkách se nyní tato čísla blíží k 250 lidem na úředníka.
"Nemáme vůbec šanci s těmi lidmi hovořit, pracovat, nabízet jim nějaké řešení, pomoc. Jde o to, jenom je zaregistrovat," řekla reportérovi Aktuálně.cz jedna z pracovnic úřadu práce na severu Moravy.
Nedostatek lidí už přiznává také samotné ministerstvo práce a sociálních věcí, které nyní jedná o navýšení počtu pracovníků.
2) Chybí data, firmy nehlásí volná místa
Reformy exministra Drábka zrušily povinnost firem hlásit volná místa. Nabídka úřadů práce je tak v době, kdy lidé hledají každou pracovní nabídku, výrazně chudší než v předchozích obdobích.
Nové počítačové programy, které bez výběrového řízení na úřady práce nasadil exnáměstek Vladimír Šiška, přes rok neuměly zpracovávat důležité statistiky. Jde tak jenom velmi obtížně zjistit, kolik je třeba nezaměstnaných v jednotlivých obcích.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tak třeba jenom obtížně celý rok vyhledávalo údaje o tom, kolik je nezaměstnaných nad padesát let nebo mladých lidí bez práce. Tyto údaje jsou přitom důležité například pro nasměrování rekvalifikačních programů. A teprve včera MPSV zveřejnilo statistiky ohledně nezaměstnanosti.
Nedostatečné statistiky se podle zjištění MF Dnes podílely i na tom, že loni byly rekvalifikace a placené veřejně prospěšné práce nedostatkovým zbožím. Z rozpočtu 5,5 miliardy korun, které na tuto podporu mělo ministerstvo k dispozici, dokázalo v době rostoucího počtu lidí bez práce více než polovinu ušetřit.
3) Papírování, nespolehlivé počítačové programy
Ani po více jak roce od spuštění nových programů, které jsou také projektem ministerstva a byly zavedeny bez řádného výběrového řízení, není systém stoprocentně spolehlivý a má stále výpadky.
V lednu tak třeba na den a půl znovu zkolaboval program, ze kterého se vyplácí dávky v hmotné nouzi (tedy lidem, kteří potřebují pomoc i třeba kvůli ztrátě pracovního místa okamžitě). Výpadky mají také programy, ze kterých jsou vypláceny dávky pro nezaměstnané.
Kvůli nárůstu papírování od února dokonce úřady práce zkrátily úřední dobu pro své klienty o osm hodin týdně.
